
Meziroční inflace se proti únoru nezměnila a zůstala na 2,7 procenta. „Stabilita inflace však skrývá protisměrné pohyby v jejích složkách – zatímco růst cen potravin dále zrychlil, ceny pohonných hmot naopak prohloubily svůj pokles,“ upozornil Matějů. Potraviny, nápoje a tabák v březnu meziročně zdražily o 5,1 procenta, zatímco ČNB čekala růst cen o 4,5 procenta. Naopak pohonné hmoty zlevnily o 8,6 procenta, když ČNB očekávala pokles cen o 3,9 procenta.
Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, byla stejně jako v předchozích dvou měsících 2,5 procenta. „K jádrové inflaci přispívá nadále také zvýšený meziroční růst tržního nájemného a ubytovacích i stravovacích služeb. Setrvačnost růstu cen služeb nadále představuje riziko pro stabilizaci inflace blízko (dvouprocentního) cíle a potvrzuje vhodnost opatrného přístupu k uvolňování měnové politiky,“ uvedl Matějů.
V dubnu inflace podle prognózy ČNB klesne vlivem statistické základny, když se zřejmě nebude opakovat loňský dubnový nadprůměrný růst cen. „V nejbližším období by se v cenách pohonných hmot i dalších okruzích měl projevit pozorovaný pokles cen ropy a dalších komodit,“ doplnil Matějů.
Dopad obchodních válek na inflaci zatím ČNB neočekává. „Může však dojít k přetrhání obchodních vazeb a nárůstu globálních inflačních tlaků kvůli zhoršené efektivitě mezinárodních výrobních řetězců. Zdali převáží tento proinflační efekt, či protiinflační efekt oslabené poptávky a zvýšené nejistoty, je zatím obtížné hodnotit. ČNB situaci sleduje a je připravena na ni adekvátně reagovat,“ uzavřel Matějů.
(ČTK)