Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné z nich by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to uvedl ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank.
Celková kapitálová přiměřenost bankovního sektoru byla ke konci loňska 21,3 procenta. Klesnout by přitom neměla právě pod osm procent. Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši vlastních zdrojů, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat.
„Potvrzuje se, jak je dobře, že se banky chovaly v posledních dvou dekádách konzervativně a vytvářely systematicky velké kapitálové polštáře. Jsou teď o mnoho silnější a lépe připravené, než byly například v roce 2008, když vypukla minulá velká krize,“ komentoval výsledky zátěžových testů výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Přebytek volného kapitálu nad minimální úrovní, požadovanou regulátorem, umožňuje podle něj bankám podpořit ekonomické oživení.
Katastrofický scénář v zátěžových testech počítá s příchodem druhé vlny pandemie, která by zasáhla Evropu a ČR ke konci letošního roku. Při takovém vývoji by banky utrpěly rozsáhlé úvěrové ztráty. Kapitálový poměr by se prudce snížil a 13 bank by se dostal pod minimální hranici osmi procent. U 17 banky by pak nastal problém s kapitálem a pro stabilizaci sektoru by bylo potřeba dodat 62 miliard korun. I tak by podle Fraita nešlo o výrazně dramatické číslo v souvislosti s tím, že čistý zisk bank loni činil zhruba 91 miliard korun.
Základní scénář ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem čtyři procenta. Podle alternativního pesimistického scénáře, který předpokládá nástup další vlny pandemie na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta.
„Většina bank v současnosti splňuje souhrnný kapitálový požadavek a má dostatečnou volnou kapitálovou kapacitu k úvěrování díky přebytku kapitálu a zisku zadrženému v souladu s našimi doporučeními,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Upozornil, že již v polovině března v souvislosti s nástupem pandemie centrální banka vyzvala finanční instituce, aby se zdržely výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. Tato výzva by přitom měla platit do odeznění důsledků koronavirové krize.
„Stabilizační a podpůrné programy vlády dodávají reálné ekonomice likviditu a brání překotné vlně úvěrových selhání. Měnověpolitická opatření ČNB zase stabilizují dluhovou službu podniků a domácností a zavedením nových nástrojů preventivně podporují likviditu finančních institucí. Přesto je nutno počítat s tím, že u řady domácností a firem dojde k výraznému snížení příjmů, což může mít citelný dopad na jejich solventnost. Zvýšená rizika hrozí zejména po ukončení moratoria na splátky úvěrů na podzim tohoto roku,“ uvedl Frait.
(ČTK)
