„Za loňský rok vyplatil stát lidem na státních příspěvcích sedm miliard Kč. Dalších osm miliard stála stát daňová zvýhodnění, která si mohou účastníci a zaměstnavatelé zapojení do třetího pilíře nárokovat. Těchto 15 miliard státní podpory jde přímo účastníkům, respektive zapojeným zaměstnavatelům. Na provoz fondů nedává stát ani korunu,“ uvedl Poklop.
Náklady na provoz systému podle něj hradí penzijní společnosti výlučně z peněz, které získávají od účastníků skrze zákonem stanovené úplaty. Činí 3,8 miliardy Kč, nikoli 15 miliard Kč, jak uvedla Maláčová. Roční náklady na provoz třetího pilíře představují 0,85 procenta objemu peněz, které penzijní společnosti lidem spravují, dodal Poklop.
Maláčová by chtěla současný systém změnit a vytvořit Národní penzijní fond jako konkurenci penzijním fondům. Zamýšlená reforma podle ní počítá s devíti změnami, které chce v listopadu probrat se všemi stranami a v polovině prosince předložit vládě. Penzijní systém by měl mít podle ministryně tři pilíře včetně nového nultého, ze kterého by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění firem.
Lidé nad 65 let v současné době tvoří zhruba pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Nynější penzijní systém je proto podle Národní rozpočtové rady bez provedení reformy finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Na konci 50. let by mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního pololetí spořilo 4,457 milionu lidí, o 6000 více než na konci loňského roku. V transformovaných fondech, kam lidé už nemohou vstupovat, bylo 3,41 milionu lidí. To bylo o 85.000 méně než na konci roku 2018. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,048 milionu lidí, o 91.000 více než loni v prosinci.
(ČTK)
