Zlato (oz) / USD
1 908,34
0,31 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Analýza: Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu

Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes Česká spořitelna poskytla ČTK.

pokladnička
I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. Foto: iStock

Z hlediska struktury finančních aktiv českých domácností dominuje hotovost a vklady na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí ze 46 procent. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 procent finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy tvoří desetinu z celku.

Nejmenší podíl hotovosti a prostředků na běžných účtech mají domácnosti v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. Ty se zároveň vyznačují vysokým podílem finančních aktiv v penzijních fondech a jiných formách pojištění.

„Nejvíce peněz si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, z toho 1,5 bilionu korun, tedy 60 procent, bylo na běžných účtech a zbytek na různých typech spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami logicky v posledních dvou letech vzrostla,” uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Jen u klientů ČS vidí v meziročním srovnání od dubna 2022 do dubna 2023 čtvrtinový nárůst objemu peněz na spořicích účtech. Zároveň o více než třetinu vzrostl počet klientů, kteří mají na svém spořicím účtu uložené finance. Zvýšení úrokových sazeb podle něj rovněž zvýšilo zájem Čechů o termínované vklady. Jejich objem se podle dat Eurostatu jen mezi zářím 2021 a koncem roku 2022 zvýšil o 68 procent na téměř 845 miliard korun.

Češi také ukládají své peníze do systému penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly 584 miliardy korun, z čehož 80 procent bylo v transformovaných fondech a pětina v nových účastnických fondech. Právě systém fungování penzijního spoření se od příštího roku změní, což bude mít významný vliv na jeho atraktivitu.

„O konkrétních změnách se ještě na úrovni ministerstva financí nyní diskutuje. Zveřejněn byl například záměr na zvýšení horního stropu pro státní příspěvky z 1000 na 1700 Kč, což je pro motivaci klientů spořit solidní pobídka,“ doplnil předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop.

I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. „Na 36 procent z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně jak 100 000 korun, 18 procent dokonce méně než 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jde o zcela nedostačující výši,“ upozornil analytik projektu Evropa v datech Martin Mařík.

(ČTK)

Další z kategorie Z domova