Zatímco v roce 2020 čelilo podle ní tuzemské hospodářství desátému nejsilnějšímu poklesu z celé EU, v roce 2021 vykázala čtvrtý nejslabší růst. „Ze srovnávací analýzy vyplynulo, že naprostá většina zemí se s dopady pandemie a návazných opatření na svá hospodářství vypořádala lépe,“ uvedl partner Moore CR Petr Kymlička.
Za nelichotivým výsledkem ČR podle něj stojí několik faktorů. „Jedním z nich byla často přehnaná, a hlavně chaotická protiepidemická opatření, jakož i nesystémová státní podpora,“ míní Kymlička. Opatření přijatá s cílem zamezit šíření nákazy podle něj nevedla ani k pozitivním výsledkům co do počtu obětí pandemie. V přepočtu úmrtí na milion obyvatel Česku v rámci EU náleží čtvrtá nejhorší příčka, uvedl.
Nástroje kompenzací podle něj mířily především na udržení zaměstnanosti, přičemž právě přehřátý pracovní trh je jedním z největších problémů českého hospodářství posledních let. „Naše země tím do jisté míry promarnila příležitost k pročištění trhu o neefektivně fungující podniky a tím oddálila proces transformace na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Současně se fiskální expanze v této době stala významným faktorem pro letošní dramatický nárůst inflace, kde ČR patří k nejpostiženějším zemím,“ řekl Kymlička.
Ze srovnání také vyplývá, že velice podobně jako ČR na tom jsou tři ze čtyř jeho sousedních států. HDP Německa, Rakouska i Slovenska byl také pod úrovní 99 procent proti roku 2019, Rakousko na tom bylo dokonce o trochu hůře než ČR, ukázala data. Naopak výjimkou je Polsko, jehož ekonomika za dva roky celkově vzrostla o 3,6 procenta.
Nejlépe se s pandemií z pohledu ekonomického růstu podle analýzy vypořádalo Irsko, jehož HDP od konce roku 2019 vzrostl o více než 20 procent. „Důvodem výjimečné kondice irské ekonomiky i v této komplikované době je uplatnění cílených a současně časově omezených protiepidemických restrikcí. Irsko se tak stalo jedinou ekonomikou v EU, která v roce 2020 zaznamenala růst. Je však třeba zdůraznit, že Irsko je vysoce rozvinutou znalostní ekonomikou, která se zaměřuje na služby a špičkové technologie,“ dodal Kymlička. Celkový růst HDP o více než dvě procenta zaznamenalo od konce roku 2019 devět zemí EU, vyplývá z dat.
(ČTK)
