„Zvýšení repo sazby ČNB o tři čtvrtiny procentního bodu přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu. Jde o další výrazný krok v sérii zvyšování úrokových sazeb, jimž chce bankovní rada zabránit dlouhodobějšímu nárůstu inflačních očekávání v tuzemské ekonomice,“ řekl ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč. Dopad zvýšení úrokových sazeb se na ekonomice v plné míře projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí, zpřísnění měnové politiky tak bude na inflaci působit nejvýrazněji až v průběhu roku 2023, dodal.
Úrokové sazby se již zřejmě přiblížily svému vrcholu, doplnil analytik Komerční banky Martin Gürtler. Toho by podle něj měly dosáhnout letos na jaře na pěti procentech. To je výrazně více, než ukazovala listopadová prognóza ČNB, která čekala jejich vrchol mírně nad třemi procenty. „Na konci letošního roku by však mohla centrální banka začít sazby opět snižovat zpět ke 2,5 procentům, jejichž dosažení čekáme v první polovině příštího roku,“ odhadl.
Včera šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Mělo by však jít o poslední razantnější zvýšení, které začalo v září minulého roku (také o 0,75 bodu) po tradičním zvýšení o čtvrtku v srpnu a červnu, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. „Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent. To je určitě podmíněno tím, že se citelněji nezvýší proinflační tlaky,“ podotkl.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht na příštím březnovém zasedání počítá s dalším navýšením repo sazby o 0,25 bodu na 4,75 procent, čímž by podle něj měl být dosažen vrchol. Ve druhé polovině roku předpokládá první snižování úrokových sazeb. „Hlavní slovo zde bude mít vývoj inflace. Klíčový bude nejen start a tempo zvolňování inflace, ale i její samotná struktura,“ poznamenal.
(ČTK)
