
„Skokový pokles meziroční inflace z březnových 2,7 procenta na aktuálních 1,8 procenta je do značné míry způsoben efektem srovnávací základny, když před rokem v dubnu výrazně meziměsíčně zdražily potraviny a alkohol, zatímco letos byl vývoj opačný. Nejnovější data tak nepředstavují z pohledu inflačního vývoje až takový šok, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedl hlavní ekonom investiční skupiny Investika Vít Hradil.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je míra zpomalení meziroční inflace překvapivá. „Jakkoliv jde o žádoucí vývoj, vypadá ale výsledné číslo lépe než jeho struktura. Meziroční přírůstek u cen služeb zrychlil na 4,7 procenta z předchozích 4,5 procenta. Otazník visí nad dlouhodobější udržitelností cen ropy na současných snížených úrovních, což vidíme jako nutnou, ale nikoliv postačující podmínku pro stabilizaci cenové hladiny. Ta by zřejmě vyžadovala navíc oslabení tlaků na růst ceny práce ve službách,“ upozornil Sobíšek.
„Předběžný odhad dubnové inflace zároveň představuje důležitý vstup pro středeční rozhodování bankovní rady ČNB o úrokových sazbách a může být pomyslným jazýčkem na vahách. Na základě dubnové inflace je nyní pravděpodobnější, že ČNB sazby sníží o 0,25 procentního bodu,“ uvedl hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Dalším argumentem pro uvolnění měnové politiky je postupné zhoršení vyhlídek růstu ekonomiky pro letošní rok, zejména v souvislosti s dopady nových cel na vývoz z EU do USA,“ doplnil.
Analytici ale upozorňují, že na vyhlášení vítězství nad inflací je brzy a další vývoj zatěžují výrazné nejistoty. „Zejména na vývoj cen zboží bude mít výrazný vliv americká celní politika. Možné zavedení vyšších cel na čínské zboží může přesměrovat část čínského exportu směrem k evropským trhům, čímž by se zvýšila nabídka a zmírnil cenový tlak u některých výrobků. Na druhé straně však existuje riziko, že se výrobci budou snažit kompenzovat vyšší náklady zvýšením cen i mimo americký trh, což by mohlo přispět k inflačním tlakům v Evropě,“ uvedla analytička ministerstva financí Monika Junicke.
(ČTK)