„Růst ekonomiky táhly hlavně vyšší fixní investice a spotřeba vlády,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Na investicích se podle něj podílí soukromý i státní sektor. „Investice ve druhém čtvrtletí směřovaly hlavně do nemovitostí, produktů duševního vlastnictví a následně do strojů a zařízení,“ dodal.
Naopak spotřeba domácností se zvyšuje pomaleji, než odborníci očekávali. „Předpokládalo se, že po odeznění vysoké inflace se reálná finanční situace domácností začne rychleji zlepšovat, což se ovšem neděje,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Domácnosti dál udržují nadstandardní míru úspor a do nákupů především zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru, tedy nábytku, aut a podobně, se rozhodně nehrnou,“ dodal.
„Spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí narostla oproti tomu prvnímu znatelně méně, než jak narostla ve čtvrtletí prvním v porovnání s posledním kvartálem roku 2023. Prvotní oživení spotřeby, jež se dostavilo po odeznění inflačního šoku uplynulých dvou let, tak vzalo poměrně rychle zasvé. S tím koresponduje nadále poměrně vysoká míra úspor tuzemských domácností,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. “ Češi tak nadále v poměrně vysoké míře spoří, což představuje hlavní brzdu růstu české ekonomiky,“ dodal. Celoroční růst HDP očekává kolem jednoho procenta.
Na zvýšení míry úspor upozornil i Gürtler. „Nadále pokračoval trend, kdy se od začátku pandemie míra úspor domácností pohybuje na výrazně vyšší úrovni. Před pandemií jen lehce přesahovala hranici deset procent,“ uvedl. Aktuálně míra úspor dosahuje 18,9 procenta, proti předchozímu kvartálu se zvýšila o půl procentního bodu.
(ČTK)
