„Pravda není úplně absolutní,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová k dotazu, zda je rozpočet proinflační nebo protiinflační. „Jde o to, že ten rozpočet je rozhodně méně proinflační, než byl ten úvodní návrh. Tímto způsobem je tedy ten návrh protiinflační, protože do ekonomiky posílá méně peněz než se čekalo,“ řekla dnes Zamrazilová České televizi (ČT). Dodala ale, že na druhou stranu má prezident pravdu, že když ekonomika roste a rozpočet není vyrovnaný, tak má určité proinflační působení.
Kabinet Petra Fialy (ODS) přepracoval a předložil nový návrh rozpočtu s nižšími výdaji i nižším schodkem. V minulém týdnu vláda schválila rozpočet počítající se schodkem 280 miliard korun, což je o 97 miliard Kč méně, než činil původní návrh bývalé Babišovy vlády.
„Už jen z hlediska téměř třísetmiliardového deficitu je návrh rozpočtu samozřejmě proinflační, nicméně jistě platí, že je méně proinflační, než byl původní návrh Babišovy vlády,“ uvedl dnes analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že Babišův kabinet navrhoval rozpočet s ještě větším schodkem. Do ekonomiky se tedy skrze státní rozpočet letos napumpuje o desítky miliard korun méně, než jak to zamýšlel Babišův kabinet. „To nutně neznamená, že rozpočet nebude inflační, bude však jistě méně inflační, než byl ten Babišův,“ uvedl Kovanda.
Návrat k vyššímu zdanění mezd, jak Zeman navrhuje, by podle Skořepy byl jistě jednoduchý způsob, jak deficit výrazně snížit, nicméně Fialova vláda výslovně a záměrně vychází z principu, že v zájmu prosperity české ekonomiky je lepší spíše skromnější zasahování státu, a tedy že je lepší řešit rozpočtový deficit snižováním výdajů, nikoli zvyšováním příjmů, uvedl Skořepa.
V otázce vyššího zdanění příjmu fyzických osob podle Kovandy nachází Zeman společnou řeč s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. „Ty žádají to samé, neboť takzvané zrušení superhrubé mzdy, k němuž došlo loni, považují za příliš nákladný krok, jenž veřejnou kasu stojí daleko více, než jaký má přínos. Takzvané zrušení superhrubé mzdy totiž pomáhá zejména domácnostem bohatším, přičemž ovšem citelně prohlubuje zadlužení veřejných rozpočtů,“ uvedl Kovanda.
Zamrazilová to, že prezident nastolil otázku zrušení superhrubé mzdy, ocenila. „Správně upozornil, že v důvodové zprávě zákona byla platnost na dva roky,“ podotkla. V obecné rovině je podle Skořepy jistě zcela na místě dlouhodobé volání prezidenta Zemana po revizi daňových výjimek. „Ale konkrétně slevu na poplatníka bych ale nerušil, protože do zdanění příjmů vnáší progresivitu, která vyvažuje jiné daňové výhody čerpané spíše lidmi s vyššími příjmy,“ dodal.
(ČTK)
