„Čeští spotřebitelé se do obchodů zatím vracejí spíše opatrně. V průběhu letošního roku, tedy od ledna do července, zatím reálné tržby obchodů narostly o 1,5 procenta, což skutečně nelze označit za nákupní horečku,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Z obchodů si podle něj Češi aktuálně odnášejí přibližně stejně zboží jako v březnu roku 2019 před pandemií covidu-19.
Meziroční růst maloobchodních tržeb v červenci mírně překonal odhad finančního trhu, který počítal s navýšením o 4,1 procenta, uvedl hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zároveň poukázal na revizi ČSÚ, podle které maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly o 3,7 procenta oproti původně oznámeným 4,4 procenta. „Celkově tak výkon maloobchodu za letošní druhé čtvrtletí spíše zaostal za očekáváním,“ uvedl.
Hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš předpokládá, že v dalších měsících bude meziroční tempo růstu maloobchodních tržeb naopak zpomalovat, a to vlivem vyšší srovnávací základny. Současnou dynamiku si pak maloobchodní tržby neudrží ani v meziměsíčním srovnání, míní analytik poskytovatele platebních služeb Akcenta Miroslav Novák.
„Spotřebitelská důvěra se přes léto snižovala. Dynamika reálných mezd ve 2. čtvrtletí zpomalila a v první polovině letošního roku pomaleji rostly mzdy nízkopříjmovým domácnostem oproti vysokopříjmovým,“ řekl Novák. V červenci maloobchodní tržby podle ČSÚ meziměsíčně stouply o 0,7 procenta.
Výsledky maloobchodu za červenec přesto podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy ukazují, že se lidem vrací optimismus a že více než loni utrácí jak za nepotravinářské zboží, tak za potraviny. „U potravin je navíc vidět, že lidé především přecházejí ke kvalitnějším potravinám a zdravějšímu životnímu stylu,“ řekl ČTK.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek pak poukázal na to, že se oproti ostatním segmentům daří hlavně e-shopům. „I nadále se ukazuje potenciál e-shopů, které expandují dále do všech segmentů maloobchodu. Pro české spotřebitele jsou přehlednější a pohodlnější a umožňují jim nakupovat nejenom IT, kde původně prorazily, ale i vybavení domácností, oblečení a obuv, hobby zboží a také stále více potraviny,“ dodal.
Ze srovnání srpnových údajů v roce 2021 a letos vyplývá, že průměrné ceny se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze sledovaných položek o víc než 20 procent, jen u jablek byl nárůst jedenáctiprocentní. Cukr krystal zdražil v daném období o 65 procent, chleba o 47 procent a bílé pečivo o 41 procent. Nejvýraznější nárůst je u brambor o 88 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.
(ČTK)
