„Inflace letos překvapuje vyšším růstem, skončila nad odhadem trhu kromě března ve všech měsících letošního roku,“ řekl dnes ČTK analytik ING Bank Jakub Seidler. Důvodů rychlejší inflace je podle něho více, a to od růstu některých daní po vyšší ceny potravin, kde se projevily také problémy se sklizní v některých evropských zemích kvůli příchodu koronaviru. Roli mělo i oslabení koruny. Řada obchodníků podle něho po odeznění restrikcí mohla ceny zvýšit, aby snížila ztráty či nárůst nákladů v souvislosti s koronakrizí.
„Nejvíce se na vyšší inflaci podílelo zdražení tabákových výrobků a alkoholu,“ upozornila analytička ČSOB Irena Procházková. Druhým v pořadí byly potraviny, které však alespoň v posledním měsíci přece jen symbolicky zlevnily. A třetí v pořadí, v podstatě už inflační stálice, bylo bydlení. Meziročně si za něj Češi připlácí v průměru necelá tři procenta a jako již v posledním roce tradičně nejvíce rostou ceny elektrické energie. S letní sezonou zdražily i hotely a restaurace, které čelí náporu tuzemských turistů, dodala Procházková.
„V oblasti rekreace stouply ceny meziměsíčně o 5,9 procenta, tedy podobně jako v předchozích letech,“ připomněl analytik Deloitte David Marek. Zatímco zahraniční turistika se stále potýká s obavami lidí z nákazy, o to více se cestuje v rámci Česka. Vytíženost kapacit podle něj reflektují jejich ceny.
Data o inflaci podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče každopádně podporují postoj bankovní rady ČNB, která již nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků. „Červencový údaj o inflaci odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021,“ podotkl. Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba 3,2 procenta, nicméně vnímám riziko, že celkový výsledek může být i mírně vyšší, dodal.
(ČTK)
