Analytik Komerční banky Martin Gürtler připomíná zlevnění paliv, na druhé straně ale vidí i růst cen v jiných oblastech. „Ceny potravin meziměsíčně nadále rostly, proti listopadu však podle našeho odhadu pomalejším tempem. Na pozadí působení takzvaného úsporného tarifu a před lednovým zavedením cenových stropů pravděpodobně v růstu pokračovaly i ceny energií,“ uvedl. Celkově ale podle něj inflace v prosinci klesla na 15,8 procenta.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že důležitý bude signál ze strany nákupů zboží a služeb, které nejsou zcela nezbytné. „Navzdory klesajícím reálným příjmům totiž část Čechů na ‚nákupy pro radost‘ ještě zdaleka nerezignovala a sváteční období k nim přímo vybízí, což jde ruku v ruce s dalším růstem cen. Osobně očekávám v poptávkových kategoriích, kam patří například rekreace, pohostinství či oděvy, překvapení spíše směrem nahoru. Celková prosincová inflace by tak mohla dosáhnout hodnoty 17,2 procenta,“ sdělil ČTK.
„Inflaci táhnou nahoru především ceny energií a potravin. Naopak poptávková inflace vzhledem k poklesu reálných mezd a ochlazení spotřebitelské poptávky slábne,“ míní analytici České spořitelny. Podle nich inflace v prosinci mírně zrychlí na 16,3 procenta, vrcholu by tempo růstu cen mělo dosáhnout v lednu, kdy bude 19 procent. „Od února by pak inflace měla postupně zpomalovat,“ uvedli.
V listopadu spotřebitelské ceny vzrostly o 16,2 procenta po říjnových 15,1 procenta. Ke zvýšení inflace podle ČSÚ částečně přispěla i nižší srovnávací základna z roku 2021, kdy stát v posledních dvou měsících odpustil DPH u cen elektřiny a zemního plynu.
Podle České národní banky (ČNB) se inflace sníží na jednocifernou hodnotu kolem poloviny letošního roku, zejména kvůli zmírnění nákladových tlaků, zchlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace měla vrátit v první polovině roku 2024.
(ČTK)
