Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Z domova
Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 miliard korun

Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.

peníze

Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Foto: iStock

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.

„Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.

„Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv,“ řekl.

Upozornil také na předkládání návrhů úprav daně od koaličních stran, což vyvolávalo spekulace o konečné podobě zdanění. „Vnímám pozitivně, že schválený návrh snižuje nejistotu investorů. Na stranu druhou došlo dlouhými veřejnými debatami k poškození investičního prostředí,“ uvedl.

Komunikaci kolem daně kritizuje i Hradil. „Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo,“ uvedl. Varoval před podobnými chybami, pokud by se vláda rozhodla přijímat opatření ke snížení strukturálního deficitu veřejných financí.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

(ČTK)