Výsledky jednotlivých obchodníků se podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka liší. „Zatímco prodejcům IT techniky se dlouhodobě daří, u obchodů s oblečením a obuví je situace podstatně horší, protože prodávají reálně o 18,5 procenta méně zboží než v roce 2019. Na druhou stranu ovšem výrazně vzrostly ceny jejich zboží, a to i ve srovnání s ostatními zeměmi EU,“ řekl.
Právě prodejci oděvů a obuvi přitom v únoru zaznamenali nejvyšší nárůst tržeb, a to o 119,3 procenta proti druhému měsíci loňského roku. Nejsou horší ale jen ve srovnání s únorem 2019, jak uvedl Dufek, ale nižší jsou i proti druhému měsíci roku 2020, a to o 15,4 procenta doplnil Filip Pastucha ze společnosti Deloitte. Z nízké srovnávací základny podle něj těžily i prodeje ve stáncích a na trzích, které si meziročně polepšily o 57 procent nebo prodeje výrobků pro kulturu a rekreaci, kde tržby vzrostly o zhruba 35 procent.
Rostoucí spotřebitelské ceny mají svůj vrchol podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta teprve před sebou. „Cenové tlaky spojené s válkou na Ukrajině budou nákladového charakteru a projeví se především ve zdražení energií a potravin. To znamená, že se domácnostem zmenší prostor pro útraty za zbytné zboží či služby,“ řekl.
Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities uvedl, že lidé, kteří budou nakupovat stále stejné produkty, za ně zaplatí více peněz. Inflace bude podle něj natolik vysoká, že nominální tržby mohou narůstat, i když lidé mírně svou spotřebu omezí.
(ČTK)
