„Těžba surovin negativně ovlivňuje okolí dolů. Na nápravu těchto dopadů se využívají odvody z vydobytých nerostů. My nyní tyto kompenzace pro obce a kraje navyšujeme tak, aby tyto prostředky bylo možné využít ať už na rozvoj obcí nebo na realizaci konkrétních opatření na nápravu negativních důsledků těžby,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
S nejvyšším navýšením sazeb, ze současných tří na šest procent z tržních cen, musí počítat těžaři u hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Navýšení o dvě procenta se týká těžby ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin. Nejméně, tedy o jedno procento, se zvýší úhrady u takzvaných silikátových surovin, mezi které patří například drahé kameny, sádrovec, kaolín, čedič nebo živec.
Hlavním cílem úprav sazeb je navýšení příjmů veřejných rozpočtů. Poplatky těžařů by se tak měly při zachování stávajícího objemu těžby nerostů zvýšit o 579 milionů korun za rok. Největší část by měly dostat obce, a to 280 milionů korun ročně. Do rozpočtu krajů by mělo směřovat přibližně 235 milionů korun za rok navíc, do státního rozpočtu pak asi 64 milionů korun ročně. Navýšení výnosů se však projeví až v roce 2025, kdy se podle nových sazeb zúčtují úhrady za předchozí rok.
Ministerstvo už zároveň v důvodové zprávě připustilo, že zvýšení nákladů těžaři v budoucnu nejspíš promítnou do svých cen pro zákazníky, lze tak počítat s možným zdražením například uhlí pro domácnosti. „V současné době však nelze přesně odhadnout, v jaké výši a do jaké míry k takovémuto promítnutí dojde,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě pro vládu.
Nově stanovené sazby ovšem podle MPO představují vyvážený kompromis, který má reflektovat navýšení nákladů na opatření na nápravu negativních důsledků těžby a rovněž má zohledňovat různé energetické náročnosti těžby a úpravy dobývaných nerostů.
(ČTK)
