Nejčistší svědomí mají lidé v nakládání s vodou, energiemi a vytápěním. Jen tři procenta oslovených přiznávají v těchto oblastech naprosto neúsporné chování. Naopak téměř 90 procent Čechů tvrdí, že šetří vodou a 85 procent lidí podle svých slov šetří energiemi či na vytápění. Téměř polovina z nich přitom označuje své šetření v daných oblastech za velmi striktní.
Další významnou položkou domácího rozpočtu jsou potraviny. Čtyři z pěti Čechů tvrdí, že na jídle a potravinách šetří, tedy že například nenakupují zbytečně moc jídla, využívají akce nebo se snaží potraviny nevyhazovat. Značnou roli sehrává vzdělání respondentů – určité neúsporné chování při nakládání s jídlem přiznává pouze 13 procent vysokoškoláků, avšak téměř třetina lidí se základním vzděláním.
Nejvíce rezerv, co se týká šetření, mají Češi podle průzkumu v dopravě. Zhruba 40 procent lidí míní, že nejsou v této oblasti příliš zdrženliví, desetina lidí přiznává, že na dopravě vůbec nešetří. Více či méně se na tom shodli všichni oslovení bez ohledu na věk či vzdělání.
Průzkum také ukázal na rozdíly v chování generací. Ať už jde o úspory vody, energií nebo nákladů na vytápění, je nadprůměrně spořivá nejstarší skupina respondentů nad 54 let. Naopak mladí lidé do 26 let přiznávají největší rezervy. Například vodou šetří 94 procent lidí starších 54 let a jen 78 procent dotazovaných do 26 let. Obdobné je to i u jídla, na kterém šetří 90 procent příslušníků starší generace, zatímco z mladých jen dvě třetiny.
(ČTK)
