Šanghajský akciový trh poklesl o „černém pondělí“ 4. 1. o 7 %, načež bylo obchodování na burze zastaveno.
Lidé vidí Číně v roce 2016 velké riziko pro globální trhy, a doufají, že první obchodní den roku 2016 nenastaví tón pro zbytek roku.Ať už to je 7% pokles akcií, který spustil nové „jističe“ na Šanghajské burze, nebo pokles burzy Šenzhen a urychlené oslabení jüanu, veškeré informace z počátku roku dodávají dostatek munice pro skepsi.Lidé se ptají, zda v roce 2016 Peking konečně „hodí ručník do ringu“ ohledně svých pokusů tlačit různé kapitálové trhy do růstu, zatímco čínská státní ekonomika se nadále utápí v moři dluhu.
Slabá čísla indexu průmyslové činnosti Caixin „zadělaly“ v novém roce na plochý start. Přichází také bolestivé dilema, zda bude státní vedení stále ještě vůli či schopnost pokračovat ve zvedání cen akcií či ne. Jistě jste si všimli, že asijské trhy první den obchodování klesaly tak prudce, že Čína musela před koncem dne zastavit veškeré obchodování.
Černý začátek lednového obchodování – spojený s propadem burzy – měl svůj původ v kontroverzních vládních intervencích, které se odehrály vloni (2015) v létě. Vláda se tehdy intervencemi snažila uchránit akcie před pohromou, která tehdy vymazala akcie v hodnotě $4 bilionů a šokovala globálními trhy. Souzeno podle částečného oživení trhu, tento krok se zřejmě vyplatil, přesto nad ním od té doby visí zlověstný „převis“ kvůli těžkým vládním intervencím a kvůli uložení šestiměsíčního zákazu prodeje pozic hlavním akcionářům (vlastnícím více než 5 % trhu).
Tento pátek (8. 1.) skončí řečený šestiměsíční zákaz výprodeje, a investory děsí eventualita, že by se mohla přivalit lavina zadržovaných prodejů. Bude tentokrát vláda vůbec ochotna stát se „kupcem poslední instance“ a zachránit tak situaci?
To, že hodnota čínských měnových a kapitálových trhů je do takové míry závislá na vládní intervenci, představuje důležitý a nesnadno kvantifikovatelný rizikový faktor.Na podporu jüanu bylo vloni použito zhruba $500 bilionů z čínských devizových rezerv. Peníze uvolněné na nákup akcií se odhadují na 5 bilionů jüanů, což odpovídá 10 % hrubého domácího produktu Číny. Již začátek roku signalizuje, že úřady budou opětovně sahat k intervencím, přinejmenším na podporu měny. Burzovní fix (navázání) jüanu bylo v pondělí 4. 1. o celých 100 bazických bodů níže, tedy pod hladinou 6,5 dolaru, což se stalo poprvé za více než čtyři roky.
Podle agentury Daiwa Research, důvodem pro pondělní a úterní (4., 5. 1.) mezidenní propad jüanu je patrně pokračující odliv kapitálu a silnější prodejní tlaky na jüan po vánočních prázdninách. Analytici tvrdí, že se Peking snaží dirigovat řádnou devalvaci měny měny, což je výhled, pro nějž mluví i prosincová změna valuace jüanu po vstupu měny do koše rezervních měn, kde hodnota měny podléhá trhu.
Čína aktuálně čelí riziku, že může být obtížné nad „mladou rezervní měnou“ udržet kontrolu, když očekávání trhu bylo takové, že měna má sledovat devalvační trend. To může vést k lavinovitému odlivu kapitálu, říká Daiwa. Tento japonský broker rovněž předpovídá, že směnný kurz dolaru a jüanu by mohl do konce roku 2016 spadnout na 7,50. Pokud by se měl tak obrovský pohyb jüanu uskutečnit, mohlo by dojít k odprodeji čínských aktiv (vč. akcií) denominovaných v jüanu.
Zatímco na jedné straně čínští představitelé různými slovy hlásají, že devalvace jüanu nebude třeba, je pozoruhodné, že čínské společnosti zaujímají pozice jako by měla měna i nadále oslabovat.
Dalším důvodem, proč se mít na pozoru před změnami ve vládní politice Číny, je nedávné vyjádření jejího prezidenta Xi Jinpinga. Podle prezidenta bude Čína v průběhu příští pětiletky čelit největším výzvám, pro které již „politika silného stimulu na podporu rozvoje nebude vhodným řešením“. Zdá se, že prioritou pro Peking je v současnosti restrukturalizace ztrátového těžkého průmyslu. Tvrdý pád cen komodit ukazuje jen malou šanci na zlepšení. Analytici varují, že Čínu čeká placení velkých účtů; bude potřeba vyčistit špatné dluhy a poskytnout podporu propuštěným pracovníkům.
Vzhledem k těmto měnícím se prioritám je pro Čínu jasný závěr, že neustále rozšiřovat „neomezené finanční prostředky“ na záchranu kapitálových investic by již nebylo pro Peking politicky únosné.Nakonec platí toto: když Peking vytvářel trh v momentě, kdy tam byl jediným kupujícím, zároveň tím vystavil Čínu do extrémně exponované pozice.
Pokud investoři pojmou podezření, že stát již není ochoten či schopen cenu akcií podpořit, očekávejte, že čínské akcie budou rychle klesat.
Zdroj: MarketWatch
Autor:
Editor: Daniel Hron
