„Téměř všichni účastníci si byli celkem jisti, že inflace se ve střednědobém výhledu vrátí ke dvěma procentům,“ píše se v zápisu. „Někteří členové ale dali najevo, že jejich rozhodnutí zvýšit cílové rozpětí sazby bylo těsné, zejména s ohledem na nejistotu v dynamice inflace,“ uvádí se dále.
Centrální banka 16. prosince zvýšila základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. Bylo to první zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku. Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu v pásmu 0-0,25 procenta, aby podpořil zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.
Měnový výbor Fedu ale dal na prosincovém zasedání najevo, že další zpřísňování měnové politiky bude velmi „postupné“. Ze zápisu plyne, že rozhodnutí zvýšit sazbu a zároveň přislíbit postupné tempo dalšího zvyšování bylo kompromisem mezi těmi, kteří se vyslovovali pro zahájení normalizace měnové politiky už několik měsíců, a těmi, kteří se obávali, že největší světovou ekonomiku dál ohrožuje nízká inflace a slabá globální ekonomika.
Fed v prosinci uvedl, že v letošním roce očekává další čtyři čtvrtprocentní zvýšení sazby, ze zápisu je ale patrné, že to bude záviset na vývoji inflace. „Členové vyjádřili záměr pečlivě monitorovat aktuální a očekávaný postup k inflačnímu cíli,“ sdělil Fed.
Inflace v USA je pod dvouprocentním cílem Fedu po většinu období posledních tří let. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v listopadu meziročně zvýšily o 0,5 procenta, což byl jejich nejvýraznější nárůst v letošním roce.
Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů, které ukončil předloni. První zvýšení sazeb členové Fedu podmiňovali hlavně trvalým zotavováním ekonomiky, které se bude projevovat hlavně zlepšováním situace na trhu práce.
Zdroj: ČTK
