Už před korunovací Karla I. na krále Anglie roku 1626, byla královská pokladna téměř na dně. Jeho předchůdci král Jakub I. a královna Alžběta I. vyždímali pokladnici téměř do dna.
Nákladné války a zbytečné rozhazování si vybraly svou daň. Královská koruna prohýřila podstatně víc peněz, než vydělala. Aby toho nebylo málo, byl Karel v neustálém sporu s parlamentem. Vláda zabředla do malicherných sporů, osobní nevraživosti a jen minimálně skutečně vládla.
Daně, kterými chtěl Karel vyrovnat schodek královské pokladnice, však parlament smetl ze stolu. V té době už ale král bez souhlasu parlamentu nemohl daně sám zavést. Zoufalé finanční potíže ho donutily hledat jiné způsoby financování.
Zoufalá opatření
Jedním, ze způsobů, jak toho dosáhnout bylo obrátit se na zastaralé dekrety, které mu umožňovaly pokutovat poddané. Například dekret z roku 1278, vydaný zhruba 350 let před jeho korunovací, umožňoval králi pokutovat všechny nízkopříjmové poddané, kteří se osobně nezúčastnili jeho korunovace.
Král také zkonfiskoval většinu pozemků, které patřily koruně za vlády krále Eduarda I. ve 13. století. Obnovil hranice královských lesů a pokutoval každého, kdo na takový pozemek neoprávněně vstoupil. Většinu pozemků pak prodal obchodníkům, kteří podporovali jeho vládu.
V červenci 1626 dokonce požádal své poddané, aby mu „dobrovolně, laskavě a svobodně“ věnovali peníze. Nezabralo to. Král se uchýlil k zavedení nucených půjček, čímž lidem efektivně zabavil úspory. Získal tím nějakých 250.000 liber, což se v přepočtu na dnešní peníze rovná hodnotě 7,5 miliardy dolarů.
Povzbuzen úspěchem se král nakonec odhodlal k přímému zabavování majetku. Získal tak všechno zlato anglických kupců a zlatníků uložené u královské mincovny. Donutil dokonce i Východoindickou společnost, aby mu zapůjčila své zásoby koření, které pak s velkou ztrátou prodal.
Historie se opakuje
Pokud vám zní podobné praktiky povědomě, pak víte, že i dnes se najdou zástupy zoufalých států, které nezvládají financovat svůj provoz. Jedná se o většinu zemí Evropy, Japonsko a Spojené státy.
Vláda USA rozhazovala celá desetiletí za nesmyslné války a vládní nákupy. Dluh Spojených států překonal nedávno částku 19 bilionů dolarů a stále roste. Za desítky let si vláda od svých občanů úspěšně vypůjčila více než 2,6 biliónu dolarů z důchodového pojištění. V prosinci americká vláda zabavila 19,3 miliardy dolarů z Federálního rezervního systému, který už tak má svých problémů dost.
Dokonce i lidem, kteří věří současné vládě, musí být jasné, že takhle se zdravá a solventní vláda nechová. Ve skutečnosti americká vláda jen za minulý rok vystavila přes 80.000 stran zákonů, předpisů, regulací a nařízení. Není sice možné držet krok s takovým množstvím nových předpisů, ale za porušení kteréhokoliv z nich hrozí pokuty.
Být připraven
Vlády světových mocností se jen tak nezmění. Neotočí a nezačnou podporovat svobodu. S rostoucím zoufalstvím vlád, budou i jejich řešení stále zhoubnější. Může to trvat ještě měsíce či roky, ale skutečnost, že dluhy se musí splácet, vlády jednou dožene. Je dobré vědět, že na všechno se lze připravit. Tak očividný směr vývoje ekonomiky, přímo volá po jednoduchém, rozumném kroku. Připravit se.
Autor: Simon Black
Zdroj: Sovereign man
Editor: Jindřich Smítka
