Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se v prosinci snížilo na 44,38 procenta a centrální banka věří, že inflace bude v příštích letech vytrvale klesat k jejímu pětiprocentnímu cílí. Loni v květnu se inflace dostala až na 75 procent. Kvůli vysoké inflaci má mnoho tureckých domácností problém s financováním základních potřeb a řada nezávislých ekonomů se domnívá, že reálná inflace je mnohem vyšší, než ukazují současné statistiky.
Turecká centrální banka po 18 měsících zvyšování sazeb základní úrok poprvé snížila v prosinci. Prezident Recep Tayyip Erdogan zpřísňování měnové politiky kritizoval a naopak prosazuje uvolňování měnové politiky, proto současné kroky banky nyní podporuje. Erdogan tvrdil, že vysoké úrokové sazby způsobují inflaci, což je v rozporu s hlavním proudem ekonomické teorie. Inflace v Turecku podle ekonomů v posledních letech prudce vzrostla kvůli propadu kurzu liry a politiky prosazované Erdoganem, kdy navzdory vysoké inflaci vyžadoval snižování úroků.
„Ačkoliv inflační očekávání a vývoj cen mají tendenci se zlepšovat, nadále představují riziko v procesu dezinflace,“ uvedla centrální banka a dodala, že bude nadále rozhodovat obezřetně a zaměřovat se na výhled inflace. V mírné změně svého výhledu uvedla, že bude zachovávat přísný postoj, dokud nebude dosaženo cenové stability prostřednictvím trvalého poklesu inflace. V prosinci uvedla, že bude přísný postoj zachovávat, dokud nebude pozorován výrazný a trvalý pokles základního trendu měsíční inflace a dokud se inflační očekávání nesblíží s předpokládaným rozmezím prognózy.
Turecká centrální banka má na letošní rok naplánováno osm zasedání, na kterých se bude zabývat měnovou politikou. Loni jich bylo 12.
(ČTK)
