Ekonomika v chronické depresi, rostoucí nezaměstnanost a odpor k reformám. Připadá vám to jako povědomý příběh z jižní Evropy?
Tentokrát to není Řecko, Španělsko nebo Portugalsko. Řeč je o Finsku.
Ekonomický výstup země se snižuje už od roku 2012 a podle údajů z Eurostatu si za první tři čtvrtletí roku 2015, vedla nejhůře ze všech zemí eurozóny. V poměru k velikosti ekonomiky má Finsko vyšší schodek státního rozpočtu než Itálie a v daňovém zatížení svých obyvatel je na čtvrtém místě mezi zeměmi Evropské unie. Míra nezaměstnanosti je vyšší než v okolních zemích Skandinávie. Podle nejnovějších údajů z Finského statistického úřadu ze středy (27. 1.), vykazuje míra nezaměstnanosti za prosinec 2015 nárůst na 9,2 %. To je nejvyšší hodnota od června 2015.
Graf 1:
Finský ministr financí Alexander Stubb začal o své zemi hovořit jako o „nemocném muži Evropy.“
„Z Finska se stala rozpočtově deficitní země, která je v konkurenceschopnosti o 10 až 15 % za Švédskem a Německem,“ řekl ministr financí Olli Rehn. „S tím musíme něco udělat.“
Klesající poptávka ze sousedního Ruska, oslabující papírnický průmysl a kolaps firmy Nokia společně podkopaly zdraví kdysi nejsilnější ekonomiky západní Evropy.
Bývávalo dobře
V roce 2008 podíl firmy Nokia na trhu s chytrými telefony dosahoval 40 %, export papíru byl o 22 % výše než dnes a firma Rovio Entertainment právě dokončovala svou veleúspěšnou hru Angry Birds. Finsko se dávalo za příklad země, která úspěšně čelí světové dluhové krizi.
Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko od té doby potřebovaly 3 bail-outy v celkové hodnotě 581,5 miliard euro a zažily bezpočet nočních schůzí zákonodárců v Bruselu.
Podle nedávné studie zveřejněné při Světovém ekonomickém fóru se Finsko propadlo v žebříčku konkurenceschopnosti ze 4. na 8. místo. Mezi 140 zkoumanými zeměmi, má Finsko nejvíce centralizovaný systém stanovování mezd. Náprava si podle vyjádření vlády vyžádá rychlou a hlubokou reformu. Druhou možností je cesta nízkého růstu a nízké zaměstnanosti ve stylu jižní Evropy.
Graf 2:
Hlavní ekonom největší skandinávské banky Nordea Helge Pedersen říká, že pozici Finska jako „jedné z nejméně výkonných zemí eurozóny“ provází nízký ekonomický růst, stárnoucí populace a obzvláště přísný postoj k imigraci. Generace baby boomu právě odchází do důchodu. „Finsko nepotřebuje žádný mezinárodní bail-out, ani opatření zavedená na jihu Evropy, ale bude muset „přizpůsobit“ ekonomiku poklesu o zhruba 0,5 % HDP ročně,“ říká ministr financí Olli Rehn.
Graf 3: – stejným směrem
Niku Maattanen z Institutu finské ekonomie upozorňuje, že problém Portugalska, Španělska a Řecka bylo zejména vysoké zadlužení oproti HDP. Problémem Finska je však krom toho i klesající produktivita.
Finsko je jednou z mála zemí eurozóny, která si stále drží nejvyšší rating AAA od agentury Moody’s a Fitch. Ratingová agentura Standard & Poor’s však už v říjnu 2014 rating Finska snížila. Finský dluh veřejného sektoru je na úrovni 60 % HDP, a je tedy stále poloviční ve srovnání s Portugalskem.
I zde však najdeme řadu podobností s jižními státy Evropy. Ve snaze o zvýšení konkurenceschopnosti je Finsku doporučeno omezit roli tradičně silných odborových svazů. Vládní plány na omezení sociálních výdajů, snížení počtu dní pracovního volna a omezení výhod pracovní neschopnosti zaměstnanců vyvolalo stávky a protesty.
Riziko polarizace společnosti
Podle předsedy třetího nejsilnějšího odborového svazu STTK Anttiho Palola hrozí riziko polarizace společnosti, jelikož lidé bez trvalého pracovního místa mohou být vyloučeni z pracovního procesu. Také předseda nejsilnějšího odborového svazu SAK Lauri Lyly říká, že jeho organizace udělá vše, aby „zabránila vzniku nespravedlivých iniciativ.“
Od vlády se očekává, že do konce června letošního roku schválí zákony na podporu konkurenceschopnosti. Způsob vládnutí současného premiéra Juha Sipila pobouřil odbory a jeho obliba mezi voliči upadá. Koalice, které předsedá, drží v parlamentu většinu 123 ze 199 křesel.
Ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku kvůli protestům voličů proti úsporným opatřením dvakrát padla vláda. Finsko za tři roky čekají volby a Sipila musí své reformy provést co nejdříve, aby se vyhnul stejnému osudu.
Autor: Raine Tiessalo, Nicholas Rigillo
Zdroj: Bloomberg
Editor: Jindřich Smítka
