Není náhodou, že tato armáda vznikla roku 1979, osm let poté, co USA opustila zlatý standard, a kdy se Čína začala (ekonomicky) otevírat pod vedením Denga Xiaopinga. Byla to doba, kdy Čína začala reformovat svou ekonomiku a učinila první kroky pro vznik vlastního trhu se zlatem. Číňani mimo jiné dobře věděli, že nadvláda dolaru jako celosvětové standardní měny nebude trvat věčně.
Dne 29. října 1976 se představitelé čínské centrální banky setkali se zástupcem Fedu Arthurem Burnsem, aby v Číně prodiskutovali mezinárodní ekonomiku. Následující pasáž je převzata z Wikileaks:
(…) diskuse probíhala tak, že otázky kladli především Číňani a Dr. Burns jim odpovídal. Z otázek bylo jasně patrné stanovisko Číňanů, že inflace je příznakem ekonomického oslabení. Číňané se ptali Dr. Burnse na jeho názory ohledně výstupů konference MMF, zajímaly je dražby zlata MMF a informace o emisích zvláštních práv čerpáni (SDR, tj. nové rezervní měny). Číňané se dále ptali ohledně problému kontroly nad $200 miliardami eurodolarů, a vypadalo to, že se domnívají, že eurodolarový trh je hrozbou pro stabilitu kurzové stability, která, jak se dá vyvodit, pro ně byla prioritou. Také se ptali ohledně srovnávacích měr růstu mezi zeměmi OECD. Opět platí, že čínští bankéři byli dobře informováni a měli své otázky dobře připravené.
Z citace Wikileaks lze jasně vyčíst, že Číňané měli eminentní zájem o zlato. Nicméně, čínská ekonomika byla v té době ještě zcela centrálně plánovaná a Číňané tehdy nebyli členem Světové obchodní organizace ani nepatřili mezi obří vývozce zboží jako jsou dnes. Proto se můžeme domnívat, že v té době měla Čína pramálo prostředků k tomu, aby si mohla zlato dovolit – v sedmdesátých letech byly čínské devizové rezervy velmi chabé. Byla to doba, kdy pro Čínu bylo zvýšení rezerv prioritou.
Zlatá stráž byla původně založena za účelem rozvoje čínského domácího těžebního průmyslu. Čínská domácí těžba mezi lety 1976 a 2014 vzrostla o neuvěřitelných 2.964 %, jak tvrdí údaje z China Gold Association, a částečně lze přičíst zásluhy právě rozvoji a hledání nových dolů, což byl úkol Zlaté stráže.
Nezapomeňte, že před rokem 2002 měla PBoC (čínská centrální banka) monopol na veškeré zlaté obchody v Číně. Důlní produkce zlatých dolů (a potenciální import zlata) byly převedeny pod ochranná křídla PBoC, která stanovila domácí cenu zlata a omezené množství zlata následně distribuovala do vybraných klenotnictví. Rovněž držela zlato pro účely svých oficiálních rezerv. Zlatá stráž a PBoC na sebe byly úzce napojeny.
Vedle průzkumu nových zlatých ložisek bylo úkolem Zlaté stráže mj. střežit doly. A tady to začíná být zajímavé. Znalec zlatého trhu James Rickards napsal v roce 2014 svou knihu The Death Of Money, česky Smrt peněz. V ní najdete toto:
Senior manažer G4S, jedné z předních světových společností na přepravu cenin, nedávno odhalil vedoucímu jedné ze správních rad ve zlatém průmyslu, že sám osobně transportoval zlato do Číny po zemi přes středoasijské horské průsmyky v čele tankové kolony Lidové osvobozenecké armády. V obrněných transportérech transportovali zlato ve formě 400uncových cihel typu „Good Delivery„, které byly u centrálních bank oblíbenější spíše nežli menší „kilovky“ importované skrze pravidelné cesty, které naopak upřednostňují retailoví investoři.
Ačkoli Rickards uvádí, že konvoj vedla Lidová osvobozenecká armáda , máme důvod se domnívat, že v něm byla zapojena i ozbrojená Zlatá stráž , která střežila monetární zlato určené do sejfů PBoC. Můžeme spekulovat, že se ozbrojená Zlatá stráž aktivně podílela na distribuci měnového zlata PBoC na pevninu.
Onehdy jsem mluvil se zasvěcencem na zlatém trhu, který si přeje zůstat v anonymitě, a ten mi sdělil, že „některé centrální banky posílají svá vlastní letadla do Londýna, aby tam vyzvedly měnové zlato“. Diskutovali jsme o nákupech, jež čínská centrální banka provádí ve Velké Británii. Jsem si docela jistý, že PBoC v posledních letech v Londýně nakoupila značné množství zlata, a domnívám se, že ozbrojená Zlatá stráž peněžní zlato distribuuje.
Nuže, jak vlastně PBoC v Londýně nakupuje své zlato? Prostřednictvím kterého kanálu to dělá? To je těžké říct. Ale můžeme volně spekulovat, že je toho čínská centrální banka součástí. Z čínské stránky na Wikipedii se můžeme o devizových rezervách Číny dozvědět následující:
中国大陆外汇储备作为国家资产，由中国国家外汇管理局及中国人民银行管理，实际业务操作由中国银行进行。
FX rezervy (Foreign Exchange = trh se zahraničními měnami) čínské pevniny jsou majetkem státu a spadají pod správcovství SAFE a PBoC. Obchodní operace tedy ve skutečnosti provádí čínská centrální banka.
SAFE (Státní správa devizového trhu) je největší čínský svrchovaný majetkový fond, který spravuje devizové rezervy PBoC.
PBOC je komerční státem vlastněná banka a člen LBMA (Londýnské asociace bank s investičními kovy) , která může být jedním ze zástupců PBoC ohledně nákupů měnového zlata po celém světě. Takže je pravděpodobné, že čínská centrální banka nakupuje zlato na londýnském OTC (mimoburzovním) trhu a že zlato pak do sejfů PBoC v Pekingu přepravuje ozbrojená Zlatá stráž.
Na závěr krátký report:
Výběry z trezorů zlaté burzy v Šanghaji (SGE), které se rovnají celé čínské velkoobchodní poptávce po zlatě, představovaly v 46. týdnu (konče 6. 12.) objem 49 tun. Meziroční výběry dosáhly výše 2.362 tun, přičemž připomeňme, že světová produkce je 2.500 t ročně).
Níže si můžete prohlédnout některé ilustrace ze života Zlaté stráže. .
V roce 1995 čínská produkce zlata poprvé překročila sto tun, což ji katapultovalo na 8. místo ve světě. Více než polovina čínských zlatých rezerv byla nalezena průzkumnými jednotkami Zlaté stráže. O osm let později roční produkce zlata v Číně překročila 200 tun. Na obrázku je Zlatá stráž, duben 2011. Zhruba 100 vojáků 7. divize v Sin-ťiangu.
Červenec 2000. Vojáci z 8. divize Zlaté stráže při rýžování zlata v lužní oblasti v Sin-ťiangu. Za 30 let se jednotce průzkumníků podařilo nalézt mnoho velkých ložisek zlata, které dohromady přispěly do zlatých rezerv více než 1.800 tunami.
Lop Nur, srpen 2002. Vojáci z 8. divize vaří jídlo ve stanu, o dva dny později jim stan smetla povodeň.
Přírodní valoun zlata, jež nalezla jednotka průzkumu v roce 1983, je ekvivalentem 1.114 gramů čistého zlata.
Zdroje: BullionStar, China Times Global, Wikileaks, čínská Wikipedie
Autor: Koos Jansen
Editor: Daniel Hron
Zdroj ilustrací: China Times, Global Edition
Zdroj grafů: SGE, GCA
