Předává stát postupně svou ekonomickou moc globálním korporátním prediktorům? To, že peníze ovládají svět, je rčení poměrně známé, kdo ale ovládá peníze, na to je poněkud složitější odpověď. A tak se pokusme pozdvihnout tuto tajuplnou pokličku nad hrncem plným výbušné dluhové páry, neboť právě ona se může stát pro ekonomiku jako celek osudnou.
Intervence proti koruně
Ekonomičtí analytici se shodují, že koruna je vůči euru podhodnocená, a to o celých 30 %. To ale znamená, že například veškeré stroje na té nejvyšší technologické úrovni, které by naší ekonomice pomohly významně zvýšit produktivitu, by se daly nakoupit o 30 % levněji. To rovněž znamená, že vše, co si půjdete koupit, by bylo o 30 % levnější, a tím pádem by i váš plat a vaše úspory hodnotově vzrostly o 30 %. Skutečná síla koruny by jen tímto obratem do reálného kurzu dokázala popostrčit a zvýšit vnitřní spotřebu a obrat oběživa o 30 %. Tento razantní skok v pohybu peněz ekonomikou by bez diskuzí automaticky spustil zvýšenou spotřebu, za kterou by musela následovat odpovídající zvýšená výroba a produkce skoupeného zboží a produktů. Dostavil by se doslova gejzír spotřeby a následné produkce, který je tou nejdůležitější hybnou silou tlačící ekonomiku kupředu, tedy k prosperitě. Posílení hodnoty koruny se rovná míře prosperity majitele ČR, tedy občana.
Centrální banka svými intervencemi proti koruně znehodnocuje úspory občanů a umožnila vydělat vývozcům, tedy hlavně automobilovému průmyslu, 400 miliard.
Falešné argumenty ČNB
Hlavním a také jediným argumentem ČNB v obhajobě svých intervencí proti koruně je falešné tvrzení, že hlavní nosnou ekonomikou devizy ČR je exportní průmysl, a ten je třeba za každou cenu podpořit. Už ale tají, že drtivou část vývozních firem má ve vlastnictví zahraniční kapitál, který ze slabé koruny profituje tím, že tučné výnosy z něj (levná pracovní síla vytvořená levnou korunou) plynou do zahraničí.
Tvrzení, že slabá koruna podporuje vývoz, a tedy prosperitu naší země, nemá z hlediska možných hospodářských výsledků žádnou ekonomickou oporu, stačí jen porovnat příjmy, tedy životní úroveň Čechů a Němců, a zjistíme, že po čtvrt století od revoluce je naše země, vinou hloupých a neschopných politiků, nemajících vědomostní ekonomický potenciál potřebný k zabezpečení prosperity naší země, stále hluboko za prosperitou Německa, a to z hlediska pracovité povahy českého národa prostě není možné. Němci nejsou pracovitější ani chytřejší, oni jen využili naší politické neschopnosti k cestě za vlastní prosperitou, na úkor nás všech.
Žába na prameni
Centrální banka od roku 2013 soustavným znehodnocováním koruny a posilováním eura doslova dusí prosperitu naší země. Za nákup eura již utratila více než 200 miliard Kč. Podstata tohoto jednání se spíše rovná velmi účinné růstové brzdě, než podpoře vlastní měny a hospodářství ČR jako celku.
Výsledkem je, že banky místo toho, aby peníze tlačily do tolik potřebného investičního a spotřebního koloběhu (stimulátoru prosperity), hromadně ukládají své nevyužité a umrtvené přebytky do Centrální banky, kde oproti dluhopisům s negativním výnosem slibují alespoň zúročení 0,05 %. Během třech posledních měsíců banky do ČNB vložily více jak jeden bilión korun, tedy téměř roční rozpočet ČR, což je nejvíce v dosavadní historii. Přirozený princip finančních toků od ČNB ke komerčním bankám a dále k firmám a lidem přestává fungovat a nabírá patologický zpětný chod, který má počátky v intervencích. Dá se použít přirovnání, že ČNB zašpuntovala přirozený ekonomický růst.
Přitom zahraniční dluh České republiky v druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 137 miliard korun. Celkový dluh 2,9 bilionu korun tvoří 66,4 procenta hrubého domácího produktu země. Vyplývá to z předběžných údajů ČNB. Na růstu zahraničního dluhu má největší podíl nárůst počtu bankovních dluhopisů, které drží zahraniční subjekty. A zisk bank v Česku je opět rekordní. Bankám a spořitelnám stoupl za 3. čtvrtletí 2015 souhrnný čistý zisk meziročně o 3,9 mld. na 54,14 mld. Kč. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Nezdá se vám, že je to vše více jak podivné, spíše se dá říct, že je to celé postavené na hlavu? Banky, které by měly tlačit peníze do ekonomiky (firem), zabetonují peníze v centrální bance, ta místo toho, aby podpořila přirozený vývoj české měny, přijme peníze bank a utratí je za eura, tedy za cizí měnu, která posílí a my všichni zaplatíme za vše co je z dovozu o to více. Zásada, která platí např. v Německu- nakoupit služby a produkty levně, otáčí ČNB přesně do opačné polohy. Tedy Češi, budete nakupovat draho. Otázka tedy zní: Komu slouží ČNB? (Velmi velký otazník). Proč banky umrtvují peníze za 0,05 % úroku v ČNB a nepouští je do oběhu za standardní úrok? Možná to je proto, aby ČNB mohla nakupovat euro, kterým drtí hodnotu koruny. Výnos bank ze ztráty hodnoty vkladů střadatelů se jim zřejmě bohatě vyplatí.
Společnost jako celek devalvaci měny odmítá
Mravní hodnoty mají klíčovou úlohu pro vytvoření celistvosti etické společenské morálky a veškerá hospodářská činnost v přímé souvislosti s těmito lidskými hodnotami musí sloužit výhradně k všeobecnému prospěchu. Tyto mravní normy, tolik potřebné pro současnou společnost, ale nemají v bankovním průmyslu žádné ukotvení, neboť bankovnictví se dostalo do nebezpečné oblasti, kdy přestává platit pravidlo důvěry ve skutečnost, že dluh je možné směnit za adekvátní služby a zboží. Devalvace měny bezostyšně okrádá společnost a přesouvá zkonfiskovanou hodnotu do náruče nadnárodních bankovních, burzovních a obchodních korporací, kde jsou převážně využity ke spekulacím a nesmyslné tvorbě vysokých nekrytých úroků, tedy peněz vytvořených z peněz. Přemíra této nesmyslné činnosti trvale poškozuje většinovou společnost, která ztrácí hodnotovou důvěru v tento degradovaný systém výroby nekrytých peněz z ničeho a je jen otázka času, kdy dojde k opětovnému zhroucení celého, intervencemi pokřiveného a na hlavu postaveného, peněžního systému.
Globální investiční bankovní struktury jsou schopny ovládat vlády a řídit jejich rozhodování ve svůj vlastní prospěch a vytyčené cíle.
Naskýtá se tedy otázka: Není to vše dobře zaplacený a prolobovaný záměr? Neskrývá se skutečná moc v komplexní síti centrálních bank, které, jak je patrno, svou intervencí vůči koruně vůbec nehájí zájmy národa, tedy občanů, ale systematicky posilují moc pro občany zcela anonymních globálních spekulativních korporátních prediktorů, kteří okrádají společnost jako celek, a tím likvidují individuální ekonomické občanské svobody?
ČÁST DVĚ – článek má pokračování.
Autor: Michal Pavlíček – Zvědavec.cz
