Vlastníci zlata zbohatli. Přes víkend jim vydělalo přes pět procent a celkovou meziroční ztrátu mnoha bankéři opovrhované zlato snížilo už na 4,99 procenta. Přesto se o zlatu nemluví tolik jako o dolaru, který se po mírném snížení inflace v USA stal hlavní mediální hvězdou. Debaty se vedou o tom, zda má dolar to nejlepší už za sebou.

Banka pro mezinárodní vyrovnání či platby se zkratkou BIS je jakousi centrální bankou centrálních bank, které také BIS v podstatě vlastní a ovládají.

Cena zlata vykázala v minulém týdnu největší týdenní zisk za více než osm posledních měsíců (4,65 %), protože americká data poukazující na zpomalující inflaci posílila naděje, že centrální banka USA zpomalí prudké zvyšování svých úrokových sazeb. To oslabilo dolar při největšímu týdennímu poklesu od roku 2009. Slabší dolar tak dokonce o pár stovek zlato v českých korunách zlevnil.

Zlato, stříbro i měď si poté, co předseda americké centrální banky, Fedu, Jerome Powell minulý týden na schůzce FOMC (Federální výbor pro otevřený trh americké centrální banky, pozn. red.) uštědřil tržnímu sentimentu takovou ránu, vedly víc než dobře.

I když centrální banky zvyšují úrokové sazby, na inflaci nestačí. Reálný výnos úroků zůstává hluboko v mínusu. A je nepravděpodobné, že centrální banky zvýší úrokové sazby tak, aby to vyvinulo dostatečný tlak na snížení inflace.

Válka, inflace a riziko vládních insolvencí by mohly rozpoutat zlatou bouří. Nyní to vypadá, že vzácný kov se blíží bodu zlomu. Prvním důvodem k této domněnce je ruská invaze na Ukrajinu, která spustila sekundární válku mezi Západem a Ruskem. K tomu se zhoršují i vztahy mezi USA a Čínou, například kvůli čipům, nebo Tchaj-wanu.

Srbsko za poslední dva roky výrazně zvýšilo své zlaté a měnové rezervy. V televizním rozhovoru to oznámil prezident země Aleksandar Vučič. Uvedl, že Srbsko mělo v roce 2020 v devizových rezervách 14 tun zlata a nyní už je to téměř třikrát víc. Uložených 38,5 tuny zlata tvoří zhruba 13 procent měnových rezerv.

Centrální banky nakoupily na přelomu léta a podzimu 400 tun zlata. To je rekordní příliv srovnatelný s tím, co jinak nakupují za celý rok. V notoricky neprůhledném světě vládního obchodování se zlatem není vždy hned jasné, kdo jsou největší kupci. Centrální banky jsou přitom tak velcí hráči, že dokáží pokřivit celý trh.

Výkon zlata po zasedání měnového výboru (FOMC) americké centrální banky v minulém týdnu je velmi působivý. Zlato se obchoduje o víc než 100 dolarů výš, než bylo minimum po zasedání FOMC na 1 615 dolarech za unci.

Zběsilé nákupy zlata centrálními bankami rozvíjejících se trhů nedávají analytikům spát, protože je nelze vysvětlit pouze nízkou cenou zlata. Navíc síla amerického dolaru by normálně měla nákupy zlata v jiných měnách potlačovat.

Dlouhodobé předpovědi expertů, že v Číně bude těžba zlata neustále klesat, selhaly. Největší světový dodavatel zlata za prvních devět měsíců letošního roku vyprodukoval 269,98 tuny tohoto kovu, což je nárůst o 33,23 tuny neboli 14,04 procenta oproti stejnému období loňského roku.

Proč troyská unce zlata během jedné noci zdražila o 65 dolarů (1 600 Kč) má mnoho vysvětlení. Háček je v tom, že je těžké uhodnout, které je to správné.

Poptávka po zlatu navzdory přízraku recese se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 28 procent na 1 181 tun. Od začátku roku tak vzrostla o 18 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 a vrátila se na úroveň před pandemií. Celková nabídka recyklovaného i nově vykutaného zlata se rovněž nepatrně zvýšila (meziročně +1 %) na 1 215 tun.

Obvykle jen suchá zpráva otřásla tento týden trhy se zlatem. Ukázalo se, že ve třetím čtvrtletí došlo k masivnímu nákupu zlata centrálními bankami, ale zatím nebyl identifikován stát, který za tím stojí.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordní množství zlata, konstatovala Světová rada pro zlato (WGC). Odůvodnila to diverzifikací rezerv v cizích měnách. Zarážející však je, že se pořádně neví, kdo se na tak obrovské diverzifikaci vlastně podílel.

Americká centrální banka (Fed) se s úrokovými sazbami nijak nemaže a navzdory všem spekulacím tvrdě zvýšila svou krátkodobou výpůjční sazbu na 3,75 procenta až čtyři procenta, což je nejvíc od ledna 2008. Jde o nejagresivnější tempo růstu sazeb od počátku 80. let, kdy naposledy byla inflace tak vysoká, jako dnes.

Většina lidí má smysl pro historii, která sahá asi dva týdny zpět. To platí zejména ve světě investování a financí. Mnoho lidí si například myslí, že současná inflační krize byla způsobena pouze tím, že americká centrální banka (Fed) si dlouho myslela, že inflace je přechodná.

Mnoho podivností ovlivňuje v poslední době cenu zlata. Jako zcela zásadní se ukazuje neustálý tisk peněz centrálními bankami, té české nevyjímaje. V USA se tiskárny utrhly ze řetězu v letech 2019 až 2021, v Česku v letech 2013 až 2017, kdy Česká národní banka (ČNB) vrhla na trh přes dva biliony korun. Mantrou byl růst ekonomiky, která se snažila natolik, až přivedla planetu do globální inflace, kterou zatím nikdo nedokáže zkrotit.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard USD (493,1 miliardy Kč). To přispělo k celkovému růstu poptávky po zlatě za červenec až září o 28 procent na 1181 tun a za devět měsíců se poptávka po zlatě vrátila na úroveň z doby před pandemií. Poptávka po zlatě byla vysoká i od klenotníků a kupců zlatých slitků a mincí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Říká se, že umírajícímu se krátce před smrtí udělá dobře. Podobně to dnes vypadá i s ekonomikou. Trhy prostupuje něco jako vánek ekonomického optimismu. Věci nevypadají tak špatně, jak věrozvěstové zkázy a temnoty předpovídali. Především ve Spojených státech, které mají dolar, jenž určuje běh světa. Ale pozor! Zlato tu bylo o tisíce let dřív, než se dolar narodil.