Přestože zahraniční investoři vnímají rizika podnikání v nynější Evropské unii, 56 procent z nich plánuje svoji přítomnost v Evropě v následujících třech letech posílit. Oproti loňským 36 procentům je to výrazný nárůst. Takové jsou hlavní závěry prosincového průzkumu společnosti EY mezi 254 řediteli a manažery firem, jež působí v Evropě jako zahraniční investoři.
Investoři považují nestabilitu za největší problém, který by mohl zhatit jejich investiční plány v Evropě. Naopak oceňují lidský a výrobní potenciál, schopnost inovovat a v neposlední řadě velký jednotný trh na evropském kontinentu. Respondenti nejnovějšího průzkumu uvedli mezi riziky ohrožujícími jejich investiční rozhodnutí v Evropě na prvním místě volatilitu směnných kurzů, cen komodit a kapitálových trhů (37 %). Druhou příčku pak obsadila hrozba ekonomické a politické nestability Evropské unie nesouvisející s brexitem (32 %). Teprve na třetím místě skončil samotný brexit, který za největší riziko považuje 28 procent dotázaných.
„Je pozitivní, že investoři mají i přes nestabilitu a politické potíže některých zemí stále velkou chuť v Evropě investovat,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
„Trpělivost investorů ale není nekonečná. Atraktivita Evropy byla v minulosti založena na předvídatelnosti a nabídce jistoty. S ekonomickou i politickou nejistotou při ohlášeném plánu Británie na tvrdý brexit i dalšími letošními geopolitickými hrozbami na kontinentu se z Evropy může rychle stát ekonomika s rozvojovým profilem ale bez srovnatelné rentability investic. Podobné vnímání by při takovém scénáři zasáhlo i Českou republiku. Je zřejmé, že v dohledné době se budou investoři rozhodovat nejen na základě čistě ekonomických faktorů, ale i podle politických aspektů,“ upozorňuje.
Rozdílné pohledy
Nejméně optimistické, pokud jde o vyhlídky pro následující tři roky, jsou podle průzkumu EY společnosti ze sektoru finančních služeb. S výrazným navýšením investic v Evropě počítá pouze 12 procent respondentů z tohoto odvětví, šest procent naopak očekává jejich „menší redukci“. Finanční instituce na rozdíl od výrobních podniků dvakrát častěji uvádějí mezi trojicí hlavních rizik nestabilitu EU (51 %) a brexit (41 %). Volatilita je podle nich podstatně méně závažným rizikem.
Technologický sektor má naproti tomu mnohem ambicióznější plány. Navýšení investic v Evropě v následujících třech letech chystá až 72 procent dotázaných investorů z tohoto odvětví, z nichž třetina (33 %) očekává výrazný nárůst. Evropu považují za motor nových technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí nebo robotika. Dalším tahounem růstu zahraničních investic bude segment středně velkých společností. Víc zahraničních investic v Evropě v následujících třech letech plánují dvě třetiny respondentů z jejich řad, 26 procent očekává výrazný nárůst.
„Jedním z odvětví, kde můžeme důsledky brexitu výrazně pocítit i v České republice, je automobilový průmysl. Britský automobilový průmysl je úzce provázán s celou eurozónou, jak v oblasti dodávek autodílů, tak v oblasti prodeje vozidel. Zákazníci z EU kupují hodně aut vyrobených ve Velké Británii a naopak Británie je významným trhem pro auta dovážená mimo jiné z České republiky i dalších zemí. Devalvace libry již dnes snižuje marže zahraničních automobilek na britském trhu. Ty musí zvyšovat ceny, což může mít negativní dopady na odbyt aut,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY v České republice.
Desetina investorů přehodnocuje
Rostoucí politická rizika v některých evropských regionech motivují k přehodnocení geografické strategie každou desátou společnost, která v Evropě investovala. Průzkum ukázal, že výsledek britského referenda o odchodu z Evropské unie je podstatně větším problémem pro zahraniční společnosti působící v ostrovním království (33 %) než pro ty, které tam investice nemají (15 %). Pro ně je naopak naléhavějším problémem geopolitická a jiná nestabilita (31 %) a zpomalení obchodu (30 %).
Čtrnáct procent zahraničních investorů, kteří mají investice ve Velké Británii, v průzkumu uvedlo, že pokud Británie skutečně opustí jednotný evropský trh, hodlají některé své evropské aktivity během následujících tří let přesunout. Z celkového počtu 254 oslovených investorů plánuje v reakci na brexit přesun z Velké Británie až jedna z deseti (11 %). Preferovanou cílovou destinací pro přesun bude Německo (54 %), Nizozemsko (33 %) a Francie (8 %).
Česko může získat
Státy střední a východní Evropy jsou druhou skupinou zemí uváděnou zástupci firem jako alternativa pro případné přemístění. Českou republiku zmiňuje 12 procent respondentů, Maďarsko a Polsko po 11 procentech.
„Výhodou těchto zemí je finančně dostupná a poměrně kvalifikovaná pracovní síla, vstřícná politika vůči zahraničním investorům a rostoucí kultivovanost podnikatelského prostředí. Lákadlem může být také nižší daňové zatížení firem ve střední Evropě, podobné jako ve Velké Británii. Česká republika, Maďarsko i Polsko zde mají s dnešní 19procentní korporátní daní výraznou výhodu proti třeba 30procentní dani v Německu nebo 38procentní ve Francii,“ říká Ondřej Janeček, partner daňového oddělení EY v České republice.
Firmy nejsou na brexit připravené
Přes 70 procent zahraničních investorů v průzkumu připustilo, že už pocítili jisté dopady britského referenda o členství v Evropské unii. Ty se projevují minimálně v jedné oblasti jejich činnosti, nejčastěji se týkají provozní marže nebo nákupních a prodejních cen. Nejvíc postiženy jsou společnosti s největšími investicemi ve Velké Británii. Shodně 31 procent jejich zástupců uvedlo, že se jim zvýšily nákupní ceny, respektive se potýkají s tlakem na provozní marži.
V případě odchodu Velké Británie z jednotného trhu bude podle oslovených zahraničních investorů nejdůležitější zvládnout vyšší (dovozní) náklady a dopady na dodavatelsko-odběratelský řetězec. Toto považuje za prioritu 32; respektive 27 procent respondentů. Pouhá čtyři procenta účastníků průzkumu se domnívají, že jejich společnost je na nejistoty vyplývající z nových rizik změn regulačního prostředí dobře připravena.
„Zájem o investice v Evropě roste. Firmy ale musí nastavit podnikové struktury tak, aby se dokázaly přizpůsobit budoucím, mnohdy nepředvídaným změnám. Velice důležité bude například po avizovaném tvrdém opuštění společného trhu velkou Británií minimalizovat dopad případného růstu dovozních nákladů. Společnosti by se však neměly zaměřovat jen na řešení rizik. Měly by také vyhledávat nové podnikatelské příležitosti a spolu s rozvojem a rozšiřováním svého podniku zlepšovat provozní účinnost. Klíčové je být flexibilní a agilní,“ uzavírá Jan Fanta.
Sazby daně z příjmů právnických osob v některých evropských zemích
| Stát | Daňová sazba platná v roce 2016 | Stát | Daňová sazba platná v roce 2016 | Stát | Daňová sazba platná v roce 2016 |
| Irsko | 12,5 % | Finsko | 20 % | Španělsko | 25 % (snížení o 10 % proti roku 2015) |
| Kypr | 12,5 % | Velká Británie | 20 % (snížení na 17 % do roku 2020) | Lucembursko | 29,2 % |
| Maďarsko | 19 % (snížení na 9 % v násled. roce) | Dánsko | 22 % (snížení o 6,3 % proti roku 2015) | Německo | 30 % |
| Polsko | 19 % | Švýcarsko | 24 % | Belgie | 33 % |
| Česká republika | 19 % | Nizozemsko | 25 % (snížení v násled. letech) | Francie | 38 % |
Zdroj: EY Global Tax Policy Outlook for 2016
(red)
