Téměř 78 procent zahraničního dluhu připadlo podle nich na soukromý sektor a zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých společností garantované vládou a dluhy firem s majoritní účastí státu.
Z hlediska jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí podle centrální banky určující nárůst zadluženosti bank včetně ČNB kvůli navýšení stavu přijatých vkladů a půjček od zahraničních investorů. Zadlužení bankovního sektoru tvořilo ve sledovaném období 46,2 procenta z celkové zadluženosti. Podíl vládního sektoru na zahraničním dluhu klesl na 12,3 procenta, což podle ČNB ovlivnilo snížení držby vládních dluhopisů nerezidenty. Zahraniční závazky ostatních sektorů pak tvořily 41,5 procenta celkového dluhu.
„Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil v důsledku čerpání finančních a obchodních úvěrů podniky nespojenými s přímou investicí,“ konstatovala ČNB.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. Podle ČNB představovaly 53 procent zahraničního dluhu.
(ČTK)
