Čína by například mohla zvýšit přímé investice do zemědělství, dolování kovů a výroby energie v rozvíjejících se ekonomikách. A nejen to.
Čína je největším světovým dovozcem plodin a USA jsou jejím druhým největším dodavatelem.
Omezení obchodu tak bude mít vážný dopad například na americké pěstitele sójových bobů, tak i na čínské výrobce vepřového masa, kteří sójovou moučku používají jako krmivo.
Sója
Z toho může profitovat Brazílie, která již 75 procent sójových bobů do Číny exportuje. Loni to bylo 50,93 milionu tun. Sama o sobě ale Brazílie americké dodávky nedokáže nahradit. Americký výpadek exportu v objemu 32,9 milionu tun prostě není schopna dodat.
Je tu však Argentina, třetí největší vývozce sójových bobů na světě. Sójová moučka představuje 17,5 % jejího celkového vývozu. Ale podle komoditních analytiků sklizeň letos utrpí dlouhotrvajícím suchem. Obrovský čínský trh tak bude pravděpodobně hledat další alternativy, včetně menších vývozců sójových bobů jako jsou Paraguay a Uruguay.
„Pro jihoamerické zemědělce by dodávky do Číny mohly přinést vyšší ceny,“ domnívá se Stefan Vogel, vedoucí oddělení výzkumu zemědělských komodit finančního domu Rabobank. „Každý v dodavatelském řetězci z případné vyšší ceny získá nějaký podíl,“ řekl serveru CNBC.
Bavlna
Bavlna je jednou ze 106 amerických komodit postižených 25% celní kvótou ohlášenou z Pekingu. „Čína není významným dovozcem bavlny z USA, ale čínské podniky, které budou hledat alternativní trh s bavlnou, se pravděpodobně obrátí na Austrálii,“ uvedl Vogel.
Příjem z australského vývozu surové bavlny dosahuje 1,2 miliardy dolarů ročně a jedna třetina z těchto peněz pochází z Číny. Podle Vogela by vyšší export do Číny ale neměl zvýšit ceny a tudíž ziskovost australských producentů bavlny. To spíš Austrálii postihnou vyšší ceny sójové moučky, kterou dováží.
Whisky
Čínský balíček celních tarifů ve výši 50 miliard dolarů zahrnuje i whisky. USA vyvážejí ročně do celého světa víc než 354 milionů litrů tohoto moku. A pro Čínu jsou druhým největším dovozcem whisky po Skotsku, které dle CNBC do asijské velmoci v roce 2016 dovezlo 926 384 litrů svého národního nápoje. Čínský trh je však pro americké prodejce whisky až na 32. místě seznamu nejvýznamnějších exportů.
Místo amerického bourbonu, jako je třeba Jack Daniel’s, si tedy Číňané zřejmě dají skotskou whisky. Přínos v tomto odvětví exportu pravděpodobně nebude převažovat nad ztrátami jiných podniků Spojeného království v řadě dalších odvětví, jež postihnou celní bariéry.
Víno
Další obětí celní bitvy bude americké víno, které bude v Číně díky clům o 25 % dražší. Čína je podle statistik Rabobank devátým největším nákupcem vína v Americe. V roce 2016 odtamtud dovezla víno zhruba za 76 milionů amerických dolarů z celkového amerického exportu za 1,57 miliardy dolarů.
Čínský konzument tak zřejmě dá před kalifornským vínem přednost francouzskému nebo australskému vínu. Francie a Austrálie již nyní čínskému trhu dominují. Poškozeni tak budou hlavně američtí vývozci, kteří se budou muset spolehnout na domácí poptávku.
Jak již mnozí analytici zmínili, obchodní války nemají vítěze. Rozhodně ne mezi svými aktéry. Profitovat z nich budou jiní.
(rek)
