Írán v reakci na novou vlnu sankcí uvedl, že se tlaku nepodvolí. Izraelská vláda, která Írán považuje za úhlavního nepřítele, naopak sankce uvítala a označila je za historické.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem vyostřil Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody s Íránem. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.
Americké ministerstvo zahraničí včera podle agentury AP sdělilo, že umožní Íránu za přísné kontroly pokračovat v jeho civilních jaderných projektech v nukleárních komplexech v Aráku, Búšehru a Fordo.
USA rozšíří sankční seznam
Americký ministr financí Steven Mnuchin uvedl, že na sankční seznam nyní přibude více než 700 jednotlivců, subjektů, ale i plavidel a letadel. Sankce se týkají i 50 íránských bank a jejich poboček, stejně jako íránské letecké společnosti Iran Air a 65 jejích strojů.
Spojené státy udělily výjimky pro humanitární dovoz, který by mohl zahrnovat potraviny či léky. Osmi státům – Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Turecku, Řecku a Itálii – Washington umožní nadále dovážet z Íránu ropu. Ze sankcí jsou tak dočasně vyjmuti největší dovozci íránské ropy, kteří budou moci nákupy omezovat pozvolnějším tempem.
Trump novinářům řekl, že chce sankce týkající se ropy uvádět do praxe postupně, aby se vyvaroval šokovému zatížení energetického trhu. „S ropou chceme postupovat pomaleji, protože nechci způsobit silný růst cen ropy ve světě,“ prohlásil americký prezident.
Podle Pompea už 20 států dovoz ropy z Íránu zastavilo, takže objem exportu ropy z Íránu klesl o milion barelů denně. Vývoz ropy z Íránu v dubnu dosáhl maxima 2,8 milionu barelů denně, včetně 300.000 barelů ropného kondenzátu. Celkově vývoz od té doby klesl na 1,8 milionu barelů, uvádí konzultační společnost Wood Mackenzie. Ta zároveň očekává, že vývoz klesne až na milion barelů denně, uvedla agentura Reuters.
Zvláštní americký zmocněnec pro Írán Brian Hook řekl, že od května přišel Írán na tržbách za prodej ropy asi o dvě miliardy dolarů (zhruba 45 miliard Kč).
Sankce zasáhnou rovněž íránské banky
Vzhledem k tomu, že sankce jsou uvaleny na některé íránské banky, do problémů se může dostat i bankovní síť SWIFT, která slouží k mezinárodním převodům peněz. Provozovatel sítě ve svém bruselském sídle oznámil, že zastavuje přístup některých íránských bank ke svým převodním službám „v zájmu stability a integrity globálního finančního systému“.
Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton mezitím uvedl, že Spojené státy chystají ještě nové sankce, které na ty obnovené naváží. Sankční režim tak bude ještě přísnější, než jaký byl před dosažením mezinárodní dohody s Teheránem. Podrobnosti Bolton ale nezmínil.
Podle nejmenovaného íránského činitele, kterého citoval Reuters, není Teherán novými sankcemi znepokojen a nebude svou politiku pod tlakem měnit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který Írán dlouhodobě kritizuje, naopak sankce uvítal a řekl, že jsou historické a pro Izrael důležité. Evropská unie, Francie, Německo a Británie už v pátek vydaly společné prohlášení, v němž uvedly, že uvalení dalších sankcí ze strany Spojených států litují.
(ČTK)
