Příliv přímých zahraničních investic do vyspělých zemí se propadl o čtvrtinu na 557 miliard dolarů, což je nejméně od roku 2004. Příliv do rozvíjejících se ekonomik naopak o dvě procenta vzrostl a činil 706 miliard dolarů. Podíl rozvíjejících se ekonomik na přímých zahraničních investicích tak vystoupil na rekordních 54 procent.
Největším příjemcem přímých zahraničních investic zůstaly v loňském roce s velkým náskokem Spojené státy, a to navzdory poklesu o devět procent na 252 miliard dolarů. Za USA následovala Čína, která zaznamenala nárůst o čtyři procenta na 139 miliard dolarů.
Investiční šéf UNCTAD James Zhan upozornil, že přímé zahraniční investice nyní brzdí spíše politické než ekonomické faktory. Poukázal například na Trumpovu daňovou reformu, v jejímž důsledku americké podniky stahovaly do USA nahromaděné zisky svých zahraničních divizí.
Na investice mělo negativní dopad i blokování transakcí vládami, například z bezpečnostních důvodů. Loni bylo podle UNCTAD zablokováno 22 transakcí každá v hodnotě minimálně 50 milionů dolarů. Největší z nich bylo plánované převzetí amerického výrobce čipů Qualcomm singapurským konkurentem Broadcom za 117 miliard dolarů, které Trump zakázal kvůli obavám o národní bezpečnost.
(ČTK)
