Analytici zhoršili odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na letošní rok na 2,7 procenta, zatímco dosud počítali s růstem o 2,9 procenta. Jejich prognóza předpokládá, že eurozóna se jen těsně vyhne technické recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
„V kombinaci s vysokou inflací tento scénář splňuje podmínky k tomu, aby způsobil stagflaci,“ uvedl analytik UBS Reinhard Cluse, kterého cituje agentura Reuters.
Naopak ekonomové americké investiční banky Morgan Stanley tento týden uvedli, že s recesí v eurozóně počítají. Hospodářský blok se do recese podle nich dostane v letošním čtvrtém čtvrtletí i v prvním čtvrtletí příštího roku.
V letošním prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny podle statistického úřadu Eurostat vzrostla o 0,6 procenta, tempo růstu tak zrychlilo z 0,2 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Očekává se ale, že ve druhém čtvrtletí už budou znát negativní dopady války na Ukrajině. Míra inflace v eurozóně v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, míra nezaměstnanosti pak o 0,1 procentního bodu klesla a činila 6,6 procenta. Na konci loňského roku byla nezaměstnanost na sedmi procentech a inflace na pěti procentech.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento měsíc předpověděla, že HDP eurozóny se letos zvýší o 2,6 procenta. Tempo růstu by tak zpomalilo na méně než polovinu z loňských 5,3 procenta. V příštím roce navíc OECD očekává další zpomalení růstu, a to na 1,6 procenta.
UBS předpokládá, že nejblíž recesi bude Německo, kde hospodářský růst ve druhém pololetí klesne na nulu. Těsně za Německem bude Itálie, naopak Francie a Španělsko by si měly vést o trochu lépe. Tyto čtyři země mají největší ekonomiky v eurozóně.
Analytici UBS dosud čekali, že ekonomika eurozóny vykáže v příštím roce vzestup o 2,2 procenta, teď už ale počítají s růstem pouze o 1,2 procenta. Inflace už by ale měla být mírnější a vracet se začne i důvěra v ekonomiku.
Přetrvávající vysoká inflace bude podle expertů nepříznivě působit na spotřebu domácností, zatímco vysoké ceny vstupů, nejistota kolem dodávek energií, přísnější finanční podmínky a slabší globální poptávka zřejmě budou mít negativní dopady na hospodaření firem.
(ČTK)
