Islámská republika využívá turkmenského plynu na obydleném severu země, zatímco vlastní zdroje má soustředěny na jihu. Národní plynárenská společnost proto požádala odběratele, aby spotřebě plynu „věnovali pozornost“, zároveň však dodala, že rostoucí domácí produkce zcela umožní domácí spotřebu pokrýt, což by znamenalo, že by se v budoucnosti už nemusel dovážet žádný plyn ze zahraničí. Podle ministerstva ropného průmyslu Írán v současné době těží 700 milionů metrů krychlových plynu denně a dovoz z Turkmenistánu představuje pouze 1,5 procenta domácí spotřeby.
Spor mezi oběma státy propukl dva dny před koncem roku 2016, kdy íránská delegace opustila jednání s Turkmenistánem. Podle íránských zdrojů požaduje Turkmenistán 1,8 miliardy dolarů za plyn dodaný během zimy 2007 – 2008. Státem kontrolovaná Press TV uvedla, že Turkmenistán zneužil chladného počasí ke zvýšení ceny svého plynu na 360 dolarů za 1000 krychlových metrů z předchozích 40 dolarů.
Nejde o první spor
Není to poprvé, co se Írán dostal se svým severním sousedem do sporu kvůli plynu. Před deseti lety Turkmenistán stejně nečekaně zastavil uprostřed zimy svůj vývoz plynu do Íránu a požadoval devítinásobný nárůst cen, připomíná francouzské agentura AFP.
Turkmenistán v současné době vyváží do Íránu až 10 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně a Írán je po Číně a Turecku jeho třetím největším obchodním partnerem. Celkové zásoby zemního plynu Turkmenistánu se odhadují jako čtvrté největší na světě po Kataru, Rusku a právě Íránu.
Soukromá ázerbajdžánská zpravodajská agentura Trend zveřejnila informaci, že od perského Nového roku v březnu 2016 odebral Írán z Turkmenistánu už 9 miliard kubíků plynu, což je meziročně dvojnásobné navýšení. Teherán podle Trendu svůj dluh akceptuje a jeho výši odhaduje mezi 600 miliony až 1,5 miliardy dolarů. Konečná suma je přesně to, na čem se oba státy nedohodly a také důvod, proč Turkmenistán své kohouty uzavřel.
(rek)
