Se snižováním sazeb centrální banka přestala v prosinci. Od loňského září snížila náklady na půjčky o pět procentních bodů. Postupné snižování sazeb v Turecku ještě více zvýšilo ceny. Centrální banky obvykle v boji s inflací úrokové sazby zvyšují, ta turecká jde ale opačným směrem.
Do snižování úrokových sazeb tlačí tureckou centrální banku autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan, který doufá, že tak povzbudí hospodářský růst. Erdogan se považuje za nepřítele vysokých úrokových sazeb a tvrdí, že vysoké úroky způsobují inflaci. Je tak v rozporu s konvenčním ekonomickým myšlením.
Turecká lira loni vůči dolaru ztratila přibližně 44 procent své hodnoty. Míra inflace se pak v lednu vyšplhala až ke 49 procentům. Dosáhla 20letého maxima a prudce snížila úspory a kupní sílu lidí. Podle odborníků může být navíc skutečná inflace výrazně vyšší, než uvádějí oficiální údaje.
Erdoganova vláda se pokusila zabránit znehodnocení liry místo vyšších sazeb jinými nekonvenčními opatřeními. Přišla s programem, který povzbuzuje lidi, aby si úspory drželi v lirách díky zárukám na kompenzaci ztrát z poklesu kurzu turecké měny. Kabinet tento týden podle agentury AP také uvedl, že snižuje daň z přidané hodnoty na základní potraviny na jedno procento z dřívějších osmi procent.
Už loni kvůli špatné ekonomické situaci demonstrovaly tisíce lidí v Istanbulu či Ankaře a požadovaly demisi vlády. Opozice také už několik měsíců vyzývá k předčasným prezidentským a parlamentním volbám, které jsou zatím v plánu příští rok, nejpozději v červnu 2023.
(ČTK)
