Snížení úroků na devět procent očekávali všichni analytici v anketě agentury Bloomberg. Centrální banka se totiž podvolila výzvě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby do konce roku snížila úroky na jednociferné číslo. Kurz turecké liry na rozhodnutí téměř nereagoval.
Měnový výbor uvedl, že současná základní úroková sazba je přiměřená. Rozhodl se proto cyklus snižování sazeb ukončit.
Turecká centrální banka snížila základní úrok už počtvrté za sebou. Postoj Turecka je zcela odlišný od většiny světa, který za poslední rok v reakci na inflační šoky zažil nejrazantnější a velmi synchronizované zpřísňování měnové politiky za posledních 40 let. Turecko naopak postupovalo opačným směrem. Erdogan je totiž přesvědčen, že nižší sazby mají sílu zmírnit inflaci.
Pokud se nevezme v úvahu dnešní rozhodnutí, tak úroková sazba v Turecku od srpna klesla o 3,5 procentního bodu, přestože inflace překonala 85 procent. Míra inflace v Turecku tak zřejmě bude na konci letošního roku po Argentině druhá nejvyšší ze zemí skupiny velkých ekonomik G20.
Erdogan má od roku 2018 nad centrální bankou větší moc. Všechny tři předchůdce současného guvernéra odvolal z funkce za to, že zastávali podle něj nedostatečně umírněný postoj, tedy že nechtěli příliš snižovat úroky. Jeho vliv se však ještě více projevil v letošním roce, kdy tlačil na snížení sazeb, aby před volbami podpořil levné úvěry, a nastartoval tak ekonomiku. Neustoupil ani kvůli inflaci. Roční inflace nyní 17krát převyšuje oficiální cíl a je nejvyšší od Erdoganova nástupu k moci před dvaceti lety.
Centrální banka očekává, že inflace na konci roku bude činit 65 procent. To je optimističtější hodnocení než názor mnoha ekonomů.
(ČTK)
