Trump minulý týden podepsal dekret o zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a desetiprocentního cla na dovoz hliníku do Spojených států. Většina ekonomů v průzkumu vyjádřila obavu, že tato cla rozpoutají širší obchodní válku.
„Ta cla pravděpodobně vyvolají odvetu ze strany obchodních partnerů Spojených států,“ uvedl Stefan Koopman ze společnosti Rabobank. Dodal, že cla mají potenciál k tomu, aby „podkopala expanzi světové ekonomiky“. Podle Ethana Harrise z finančního ústavu Bank of America Merrill Lynch existuje pocit, že zatím jde pouze o „špičku ledovce protekcionismu“.
Proti novým clům se podle Reuters ale staví i ti finanční experti, kteří jiné prvky Trumpovy hospodářské politiky nadšeně vítají.
Nejhloupější krok
„Je téměř nepředstavitelné, že se v roce 2018 vzdělaný politik nakloněný podnikání uchýlí k protekcionistické politice,“ uvedl například univerzitní profesor financí z Oklahomy William Megginson, který jinak chválí Trumpovu daňovou reformu i snahu o omezení regulace. Zavedení cel je podle Megginsona „ten nejhloupější krok, jaký Trumpova administrativa učinila“.
Evropská unie s novými americkými cly nesouhlasí a s Washingtonem se chce dohodnout na výjimce. Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová minulý týden uvedla, že případná protiopatření ze strany EU by zahrnovala cla na americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dříve uvedl, že opatření by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi’s.
(ČTK)
