Trump prohlásil, že cílem pařížské dohody bylo „zabít americkou ekonomiku“. Šéf Bílého domu řekl, že jeho vláda i bez „jednostranných mezinárodních smluv“ učinila mnoho pro ochranu životního prostředí.
Deklarovaným cílem pařížské klimatické dohody z roku 2015 je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.
Postoj amerického prezidenta je přímým protikladem postojů všech ostatních hospodářských mocností, které jsou součástí skupiny G20. Všechny pařížskou dohodu podepsaly a usilují o ochranu životního prostředí.
Po Trumpovi by měl od 20. ledna v Bílém domě úřadovat demokrat Joe Biden, který dosavadního prezidenta podle zatím neoficiálních výsledků voleb z 3. listopadu porazil. Biden přitom už slíbil, že pod jeho vedením USA k pařížské dohodě opět přistoupí.
Na víkendovém summitu, který pořádala Saúdská Arábie, bylo téma klimatické změny jedním z hlavních vedle boje proti koronavirové pandemii, kvůli níž se schůze uskutečnila v podobě videokonference.
Političtí lídři dvacítky zemi, které se na celosvětovém hospodářském výkonu podílejí 85 procenty a na světové populaci mají dvoutřetinový podíl, se dále mimo jiné shodli na nutnosti spravedlivé distribuce budoucích vakcín proti koronaviru a na podpoře globální ekonomiky, finančních systémů, obchodu či investic.
(ČTK)
