„Schéma naznačuje, kam až jsou obě země ochotny jít, aby se vyhnuly mezinárodním pravidlům a podfoukly tak globální mocnosti. Pro Venezuelu je tento plán součástí mezinárodní agendy, kterou inicioval socialistický prezident Hugo Chávez. Jeho následník Nikolas Maduro, pod jehož vedením produkce venezuelské ropy klesla na třicetileté minimum, tak ukazuje, jaké má Venezuela mezinárodní ambice,“ uvedla agentura Bloomberg, která kauzu odhalila.
Není jasné, zda se výše popsaný záměr opravdu uskuteční. Klíčovým hráčem je venezuelský obchodník s ropou, miliardář Wilmer Ruperti, který díky svým stykům se současným vedením země nejen zbohatl, ale dokáže i tahat za zákulisní nitky. Lloyd’s List International jej před více než deseti lety popsal jako muže, který „přemění ve zlato cokoliv, čeho se se dotkne“.
Rafinerie na ostrově Aruba
Podle agentury Bloomberg se Ruperti seznámil se syrskými úředníky na začátku roku 2012 během večírku v syrském klubu Caracas. V té době se Ruperti setkal také s arubským realitním magnátem Oscarem Helmeyerem.
A společně probírali uzavření rafinerie společnosti Valero Energy, což zapříčinilo masivní nezaměstnanost na ostrově v Karibiku vzdáleného jen 30 kilometrů severně od Venezuely. Po uzavření provozu rafinerie se Aruba, které spadá pod Nizozemské království, ale je autonomním územím s vlastní vlajkou a měnou, dokonce propadla do recese.
Ruperti nabídl Helmeyerovi 15 milionů dolarů za pomoc při nákupu této odstavené rafinerie, jedné z největších na světě. Z koupě sešlo, ale místo toho si rafinerii pronajala venezuelská státní ropná společnost. V jednom rozhovoru Ruperti prozradil, že se kvůli tomu setkal i s arubským premiérem Mikem Emanem, ten to však odmítl potvrdit.
Za socialistickou vlast
V dopise ze září 2012 tehdejšímu syrskému velvyslanci ve Venezuele Ghassanu Abbásovi Ruperti napsal, že by se dal najít způsob, jak se vyhnout bojkotu Sýrie, který byl iniciován Spojenými státy a Evropským společenstvím.
Navrhl založit obchodní skupinu Sirius Venezuelan a doporučil uzavřít pětiletou smlouvu na dodávku 50 až 200 tisíc barelů syrské ropy denně, stejně jako na skladovací kapacitu dalších šesti milionů barelů. Pod podpisem Rupertiho, stálo tučnou kurzívou: „Za socialistickou vlast, za vítězství, za život.“
V telefonickém rozhovoru z Caracasu Ruperti Bloombergu sdělil, že dohoda o ropě nemá politické pozadí: „Bylo to logistické řešení, které stálo spoustu peněz,“ řekl. Pro mnohé v Arubě ale bylo zveřejnění rafinérské dohody, která měla zpracovávat syrskou ropu, šokem.
Co ještě můžeme čekat?
Alvin Koolman, nejvyšší představitel Aruby ve státní rafinérské společnosti Refineria di Aruba, v rozhovoru prohlásil, že společnost bude vyšetřovat pokusy o porušení sankcí v jejích zařízeních a bude spolupracovat s americkými úředníky.
„Pokud se něco takového potvrdí, zastavíme to,“ prohlásil. Zatím neexistují důkazy, že by ropné tankery skutečně absolvovaly trasu ze Sýrie do Ruska a odtud do Karibiku, tvrdí podle údajů z přepravy Bloomberg.
„Sýrie hledá alternativy a způsoby, jak obejít zákony. Proto si našla přátele na naší polokouli,“ řekl Shannon O’Neil, vysokoškolský profesor latinskoamerických studií. „Pokud je Venezuela ochotna tohle všechno podniknout, aby pomohla Assadovu režimu, co od ní ještě můžeme čekat?“
(rek)
