Na rozdíl od soukromých iniciativ typu digitálních bank nebo internetových peněženek by centrální banky za oběživo ručily. Digitální měna centrální banky (CBDC) by tak byla stejně bezpečná jako bankovky a mince. Mohla by mít formu elektronického klíče uloženého na fyzickém zařízení, jako je mobilní telefon či předplacená karta. To by usnadnilo přenos plateb offline a anonymně. Případně by byla k dispozici na účtech spravovaných zprostředkovateli, tedy bankami. Tím by se zajistil i dohled úřadů a uložená měna by se mohla i úročit.
Jako první by digitální měnu ráda vydala čínská centrální banka. Doufá, že tak posílí mezinárodní postavení čínské měny jüan a že sníží závislost na dolaru. Podle médií už velké čínské komerční banky její aplikaci internetové peněženky ve velkém testují.
Ve Švédsku, které má ve světovém srovnání ekonomiku nejméně závislou na hotovosti, centrální banka testuje e-korunu. Konzultace v této věci už zahájily Evropská centrální banka (ECB) i britská centrální banka. Záměr spustit testování CBDC po dubnu 2021 dnes ohlásila také japonská centrální banka.
Centrální banky doufají, že tak v konkurenci alternativních platidel, jako je bitcoin nebo chystaná libra od Facebooku, neztratí kontrolu nad platebním systémem a řízením ekonomiky. Kvůli soukromým digitálním měnám by navíc úřady hůře odhalovaly praní špinavých peněz nebo financování terorismu.
Centrální banky se ale také obávají, že pokud by zájem o CBDC byl příliš velký, vytlačil by z trhu komerční banky, které by přišly o stabilní zdroj příjmů od malých investorů. Ti by totiž v krizi patrně dali přednost účtu garantovanému přímo centrální bankou. Padají proto návrhy, aby byl pro vklady v CBDC stanoven strop a aby byly méně úročeny, poznamenala agentura Reuters.
(ČTK)
