Růst cen od pohonných hmot až po potraviny v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu zvýšil tempo inflace, což donutilo švédskou centrální banku zpřísnit měnovou politiku mnohem dříve a razantněji, než tvůrci měnové politiky původně očekávali. „Riziko, že se vysoká inflace zakoření v tvorbě cen a mezd, se zvýšilo,“ uvedla centrální banka.
Její zástupci očekávají, že základní úrok se bude nadále zvyšovat a na začátku příštího roku se dostane zhruba na dvě procenta. Ještě v únoru letošního roku centrální banka nepředpokládala žádnou změnu základní sazby až do roku 2024.
Analytici podle agentury Reuters po květnovém nárůstu inflace na 7,2 procenta předpokládali zvýšení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Další zvýšení, znovu o půl procentního boku, očekávají na dalším zasedání, která je v plánu na září.
Americká centrální banka (Fed) na začátku června zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Norská centrální banka minulý týden překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Poprvé po deseti letech se pak v červenci chystá zvýšit úrokové sazby také Evropská centrální banka (ECB), a to o 0,25 procentního bodu.
(ČTK)
