USA nesou většinu obranných nákladů aliance a bývalý americký prezident Donald Trump se soustředil na přesvědčování spojenců o potřebě co nejrychleji zvyšovat obranné rozpočty. Jeho nástupce Joe Biden sice v první řadě přijel ujistit alianční kolegy o svém vstřícnějším přístupu a návratu k dřívější loajalitě, avšak peníze byly rovněž velkým tématem.
„Jsme individuálně i kolektivně zavázáni k dalšímu zlepšování rovnováhy při sdílení nákladů a odpovědnosti členů aliance,“ uvádí se v prohlášení lídrů. Komuniké konstatuje, že země mimo USA již sedmým rokem v řadě zvyšují celkové obranné výdaje.
Hranici dvou procent HDP letos podle odhadu NATO dosáhne třetina z třicítky členských zemí, ČR bude s 1,42 procenta osmá od konce. Podle nedávného rozpočtového návrhu ministryně financí Aleny Schillerové nebude Česko na tuto metu schopno dosáhnout ani k roku 2024, který je konečným termínem pro splnění závazku.
Komuniké lídrů označuje dvouprocentní cíl za „vodítko“ a konstatuje, že jej do tří let splní či překročí přibližně dvě třetiny států.
Podle Stoltenberga političtí vůdci aliančních zemí souhlasili i se zvýšením všech tří částí společného rozpočtu, který v řádech jednotek miliard eur dosahuje pouze desetin procenta celkových vojenských výdajů NATO. Více by tak měli spojenci vydávat na fungování svého řídícího centra, vojenských kapacit i na společné investice do strategické infrastruktury.
(ČTK)
