V přijatém prohlášení tento takzvaný eurosummit vyzval ministry financí 27 zemí unie, aby v práci pokračovali. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí, které platí eurem. Centeno a euroskupina mají věc chápat jako prioritu a s návrhy na řešení například financování tohoto budoucího rozpočtu eurozóny přijít urychleně tak, aby věc bylo možné uzavřít v rámci diskuse o budoucím víceletém rozpočtu unie na léta 2021 až 2027. Tato diskuse se očekává letos na podzim.
Předseda Evropské rady Donald Tusk poznamenal, že kolem podoby rozpočtu pro eurozónu panuje „široká shoda“ a nástroj bude integrován do příštího víceletého rozpočtového rámce unie. „Lídři také očekávají, že práce na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou dokončeny ke konci roku 2019,“ podotkl.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že revize ESM souvisí se záměrem integrovat znění smlouvy o tomto mechanismu přímo do unijního práva. „Ještě zbývá spousta práce, především na vzniku evropského systému pojištění vkladů,“ připomněl Juncker. Dodal, že na této věci bude pracovat nadcházející finské předsednictví EU.
Tusk také řekl, že v příštím týdnu na summitu G20 v japonské Ósace bude EU vybízet své partnery k tomu, aby místo konfrontace raději spolupracovali.
Dnešního jednání se zúčastnili i lídři zemí stojících mimo eurozónu, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Ten před novináři poznamenal, že je ke vzniku rozpočtového nástroje eurozóny skeptický a že země bez eura by do něj neměly být nuceny přispívat ani za něj nějakým způsobem ručit.
Na dnešním jednání chyběla jen britská premiérka Theresa Mayová, neboť její země z unie odchází. Společně pak 27 šéfů států a vlád uvedlo, že vzali na vědomí dosavadní dohodu euroskupiny o podobě rozpočtu eurozóny a dobrovolně i pro další země bloku, které jsou součástí mechanismu směnných kurzů ERM-II. Ten je předstupněm před vstupem země do eurozóny a přijetím eura.
„Žádáme euroskupinu a Evropskou komisi, aby dál pracovali na zbývajících otázkách,“ uvedli dnes účastníci summitu. Centeno jako šéf schůzek ministrů financí by měl podle závěrů schůzky co nejdříve oznámit, jak by mělo být do budoucna řešeno financování nástroje.
„Musíme rozhodnout o velikosti a způsobu jeho naplnění,“ řekl Centeno už při příchodu na dnešní jednání. Obrysy rozpočtového nástroje vytyčilo minulý týden jednání euroskupiny, podle jejího šéfa ale musejí prezidenti a premiéři unijních zemí určit jeho konkrétní podobu a objem.
Centeno připustil, že nástroj je možné vnímat jako zárodek budoucího společného rozpočtu eurozóny. Klíčová bude podle něj jeho efektivita. Vedle zajištění investic podporujících konkurenceschopnost eurozóny by měl zlepšit odolnost jejích ekonomik vůči vnějším šokům.
Česká republika stejně jako další země bez eura chce předejít tomu, aby byl nástroj eurozóny financován na úkor některých dalších položek rozpočtu celé EU. V případě Prahy jsou to podle ministryně financí Aleny Schillerové především fondy soudržnosti a společná zemědělská politika.
(ČTK)
