Výzkumníci ale poznamenali, že pandemie nemoci covid-19, která udeřila těsně po odchodu Británie z EU v lednu 2020, analýzu dopadu brexitu zkomplikovala. Nová pobrexitová obchodní pravidla, která vstoupila v platnost v lednu 2021, na rozdíl od původních očekávání mnoha analytiků nevedla k trvalému poklesu britského obchodu s EU ve srovnání se zbytkem světa.
„Místo toho měl brexit rozsáhlejší dopady tím, že snížil konkurenceschopnost a otevřenost obchodu Británie s širším okruhem zemí. To nakonec sníží produktivitu a také reálné mzdy zaměstnanců,“ řekla podle agentury Reuters ekonomika Resolution Foundation Sophie Haleová.
Británie se nepotýká s celními poplatky na vývoz zboží do EU, ale jsou zde větší regulační překážky. Čistý dopad těchto překážek sníží do roku 2030 produktivitu v celé ekonomice o 1,3 procenta ve srovnání s nezměněným obchodním vztahem. To se promítne do snížení roční reálné mzdy o 1,8 procenta. Tyto údaje však nezahrnují hodnocení vlivu změněných migračních pravidel, uvádí zpráva.
Dopad na některá odvětví bude mnohem větší. Malý, ale významný rybářský průmysl, jehož mnozí členové prosazovali brexit, se pravděpodobně zmenší o 30 procent kvůli potížím s vývozem čerstvých ryb zákazníkům v EU. Naproti tomu i když vysoce regulované profesionální služby, jako je finančnictví, pojišťovnictví a právo, budou obtížněji obsluhovat klienty v EU, jejich podíl na britské ekonomice pravděpodobně klesne pouze o 0,3 procentního bodu na 20,2 procenta.
(ČTK)
