Reforma, na které se dohodlo 19 zemí používajících společnou měnu, má záchranný fond celkově posílit a snížit rizika pro investory. Pokud by například bylo nutné restrukturalizovat dluh ohrožené země, ESM by mohl s investory vyjednávat. Ve výjimečných situacích by mohl pomáhat i bankám.
„ESM hrál významnou roli v minulé krizi a tato reforma umožní dále rozvinout jeho možnosti. Posílí také jeho roli v plánování, vyjednávání a monitorování programů finanční asistence,“ prohlásil po videokonferenci Donohoe.
ESM je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů. V rámci současné covidové krize se státy shodly, že z tohoto krizového fondu budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
Shodu na reformě fondu dosud blokovaly rozdílné požadavky některých zemí k podrobnostem reformy. Zvláště Itálie dávala dlouhodobě najevo obavy související s restrukturalizací státního dluhu. Řím se obával, že zavedení jednotné doložky o společném postupu (CAC) pro všechny dluhopisy eurozóny může ohrozit schopnosti Itálie splácet svůj dluh.
ESM bude na základě shody sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF). Ten pomáhá při restrukturalizaci bank, které se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku.
„Reforma ESM posiluje euro a celý evropský bankovní systém, protože činíme eurozónu ještě odolnější vůči útokům spekulantů,“ řekl po jednání novinářům německý ministr financí Olaf Scholz.
ESM začne jako pojistka pro bankovní záchrany fungovat od začátku roku 2022, což je o téměř dva roky dříve, než eurozóna původně počítala.
(ČTK)
