Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu na období 2021 až 2027 a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmínce, podle které peníze mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.
Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, až dosud tvrdily, že je pro ně podmínka nepřijatelným obcházením unijních smluv.
Německé předsednictví však přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením, které prezidenti a premiéři mohou odsouhlasit ve čtvrtek.
Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.
Další část návrhu uvádí, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, že žádná z dalších možností, mimo jiné zmíněné řízení, „neumožní ochránit rozpočet unie efektivněji“. Právě pomalým a prakticky bezvýsledným průběhem dosavadního řízení přitom argumentovaly některé západoevropské země v čele Nizozemskem, když iniciovaly propojení otázky vlády práva přímo s rozpočtem. Právě tyto státy měly k včerejšímu návrhu podle diplomatických zdrojů některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda příliš neomezí fungování nového mechanismu.
„Právě k nám přišly zprávy, že přístup k unijním fondům, na které má Maďarsko nárok, nelze spojovat s politickými nebo ideologickými podmínkami,“ uvedl v reakci na předběžný kompromis maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Můžeme vyhlásit vítězství. Byli jsme úspěšní, protože jsme bojovali,“ dodal. Jinak věc vidí bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk. „Vydírání prostřednictvím veta selhalo; existuje naděje, že konečně skončí politika ústupků vůči těm, kteří zpochybňují základy našeho společenství,“ uvedl na twitteru.
Diplomaté mluví o tom, že pokud se na představeném či podobném kompromisu lídři neshodnou a Varšava s Budapeští veto neodvolají, nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze, takže by v případě krachu kompromisní varianty začala EU hospodařit s rozpočtovým provizoriem.
„Jsem přesvědčen, že najdeme shodu na společném balíčku, který umožní rychle převést do praxe víceletý finanční rámec (rozpočet) a fond obnovy,“ napsal krátce po předložení kompromisního návrhu prezidentům a premiérům unijních zemí v tradičním předsummitovém zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.
(ČTK)
