Další země nejsou spokojeny se podobou rozdělování peněz či způsobem, kterým je jejich čerpání spojeno s vládou práva. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou unii. Spolu s Německem či Francií vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí k původnímu plánu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn.
Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky – Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska. Fiskálně konzervativní země usilující o co nejmenší společné zadlužení rozjely podle zdrojů listu Financial Times intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur, kterými EK chtěla pomoci strategickým firmám ohroženým insolvencí či podpořit proud investic.
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
„Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké (lidem) vysvětlit,“ citoval dnes lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval „evropskými hodnotami“, bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování balíku bude výrazně přihlížet k hodnotám nezaměstnanosti za posledních pět let, které nezohledňují dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
Mezi státy tlačícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu ekonomik chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. Španělská ministryně zahraničí dnes kritizovala přístup zmíněných „šetrných“ států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. „Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii,“ řekla belgické stanici RTBF ministryně Arancha Gonzálesová.
(ČTK)
