Bezprostředně po březnovém vypuknutí pandemie v Evropě se začaly z některých zemí jako Česko či Polsko ozývat hlasy vrcholných politiků, že zelený plán bude třeba odložit, neboť státy budou mít dost starostí se záchranou svých ekonomik paralyzovaných koronavirovým výpadkem. K tlaku na odložení přísnějších emisních limitů či dalších ekologických kroků se přidaly také třeba aerolinky a automobilky, na něž má krize zásadní dopad.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová však začátkem dubna prohlásila, že investice do ekonomického oživení budou svázány s klimatickým plánem v rámci budoucího sedmiletého rozpočtu. Jeho návrh chce komise předložit do konce tohoto měsíce.
Výzvu, aby Brusel plán na oživení spojil s ekologickou udržitelností, původně podepsali ministři desítky států západní, severní a jižní Evropy, mezi nimi pandemií nejzasaženější Itálie či Španělsko. Postupně se k nim přidalo dalších sedm států včetně největších unijních ekonomik Německa a Francie. Jako první z visegrádských zemí se v pondělí připojilo Slovensko.
„Všichni si uvědomujeme, že následky koronakrize budou bolestivé, ale nepotrvají dlouho. Avšak nečinnost v přijímání kroků proti klimatické krizi by měla závažný a dlouhodobý důsledek,“ uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj. Přechod k šetrným technologiím či celková transformace ekonomiky může podle něho být příležitostí k obnově hospodářského růstu po očekávaném útlumu.
Iniciativu v pátečním usnesení podpořila také většina poslanců Evropského parlamentu, kteří dlouhodobě vyzývají komisi k aktivnější klimatické politice. Za výzvu se staví i rostoucí počet velkých evropských firem z různých odvětví, mezi nimi Volvo, Unilever, Nestlé, Lego či IKEA.
K odkladu zelené dohody naproti tomu nabádají politici části postkomunistických zemí včetně Česka. Premiér Andrej Babiš i někteří politici dalších českých stran v minulých týdnech hovořili o tom, že obnova hospodářství má před klimatickými opatřeními přednost. Obdobné hlasy zněly i z Polska, které si loni jako jediné vyjednalo dočasnou výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050.
Někteří unijní diplomaté očekávají, že případné neshody mezi zastánci a odpůrci „zeleného oživení“ mohou dále zkomplikovat vyjednávání o budoucím rozpočtu, která by se mohla rozjet během května.
(ČTK)
