Ve sledovaném období výrazně klesl vývoz i dovoz, snížila se i spotřeba domácností a investice. Propad zaznamenala většina odvětví ekonomiky Slovenska, některé z nich více než o pětinu, například průmysl.
V prvním letošním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska klesl meziročně o 3,7 procenta a proti poslednímu kvartálu loňského roku o 5,2 procenta.
„Zatímco v prvním čtvrtletí se Slovensko zařadilo mezi nejvíce zasažené ekonomiky a patřilo mezi nejvýrazněji klesající ekonomiky eurozóny (i EU), ve druhém čtvrtletí byl propad ekonomické aktivity na Slovensku již výrazně mírnější než v průměru v zemích eurozóny (i EU),“ uvedl v komentáři analytik finančního ústavu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že výkon hospodářství Slovenska se na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19 vrátí patrně nejdříve až na začátku roku 2022.
Míra nezaměstnanosti na Slovensku podle metodiky místního statistického úřadu vystoupila ve druhém čtvrtletí na dvouleté maximum 6,6 procenta ze šesti procent v prvním čtvrtletí. Tempo růstu nezaměstnanosti bylo nejrychlejší od roku 2010.
Průměrná měsíční mzda na Slovensku se ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání poprvé od vzniku státu v roce 1993 snížila, a to o 1,2 procenta na 1088 eur (28.670 Kč). Podle analytiků bankovního domu Slovenská sporiteľňa vývoj mezd do značné míry ovlivnila skutečnost, že mnoho lidí bylo kvůli pandemii práceneschopných nebo po uzavření škol čerpali ošetřovné s ohledem na péči o děti.
Platy na Slovensku jsou dlouhodobě nižší než například v Česku, kde průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o půl procenta na 34.271 korun.
Slovenské ministerstvo financí v červnové prognóze odhadlo, že za celý letošní rok HDP klesne o 9,8 procenta. Centrální banka počítá s poklesem o 10,3 procenta. Na příští rok obě instituce naopak očekávají hospodářské oživení.
(ČTK)
