Míra inflace v EU zpomalila ze srpnových 0,4 procenta. Loni v září činila 1,2 procenta. V zemích platících eurem pokles cen zrychlil z 0,2 procenta v srpnu, kdy ceny zaznamenaly první pokles od roku 2016. Loni v září inflace v eurozóně činila 0,8 procenta.
Nejvíce v září klesly v eurozóně ceny energií, a to o 8,2 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se snížily o 0,3 procenta. Naopak ceny potravin, alkoholu a tabáku o 1,8 procenta vzrostly, ceny ve službách se zvýšily o půl procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v eurozóně v září činila 0,4 procenta. Zpomalila tak ze srpnových 0,6 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace dosáhla 0,2 procenta.
Ve srovnání se srpnem se meziroční inflace snížila v 13 členských zemích EU, v sedmi zůstala stabilní a v sedmi vzrostla. Nejvíce klesly ceny v Řecku, a to o 2,3 procenta. Na Kypru se snížily o 1,9 procenta a v Estonsku o 1,3 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Polsku, kde dosáhla 3,8 procenta. V Maďarsku ceny stouply o 3,4 procenta a v Česku o 3,3 procenta.
Inflace se také nadále vzdaluje cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se inflace ve střednědobém výhledu držela těsně pod dvěma procenty. ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru.
V září ale ECB na svém zasedání nechala měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny. Mezi analytiky navíc údaje vzbuzují obavy, že pandemie by mohla vyvolat deflační spirálu.
(ČTK)
