Zlato (oz) / USD
1 901,83
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
43 622,00
0,00 %
EUR / USD
1,19
0,01 %
USD / CZK
22,94
0,00 %
Světová ekonomika
Spotřebitelské ceny v eurozóně klesly o 0,3 procenta, v EU rostly

Spotřebitelské ceny v eurozóně v září meziročně klesly o 0,3 procenta, což je nová nejnižší hodnota za čtyři roky. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V celé Evropské unii pak spotřebitelské ceny zpomalily růst na 0,3 procenta.

Ve srovnání se srpnem se meziroční inflace snížila v 13 členských zemích EU, v sedmi zůstala stabilní a v sedmi vzrostla. Nejvíce klesly ceny v Řecku, a to o 2,3 procenta. Foto: iStock

Míra inflace v EU zpomalila ze srpnových 0,4 procenta. Loni v září činila 1,2 procenta. V zemích platících eurem pokles cen zrychlil z 0,2 procenta v srpnu, kdy ceny zaznamenaly první pokles od roku 2016. Loni v září inflace v eurozóně činila 0,8 procenta.

Nejvíce v září klesly v eurozóně ceny energií, a to o 8,2 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží se snížily o 0,3 procenta. Naopak ceny potravin, alkoholu a tabáku o 1,8 procenta vzrostly, ceny ve službách se zvýšily o půl procenta.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v eurozóně v září činila 0,4 procenta. Zpomalila tak ze srpnových 0,6 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace dosáhla 0,2 procenta.

Ve srovnání se srpnem se meziroční inflace snížila v 13 členských zemích EU, v sedmi zůstala stabilní a v sedmi vzrostla. Nejvíce klesly ceny v Řecku, a to o 2,3 procenta. Na Kypru se snížily o 1,9 procenta a v Estonsku o 1,3 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Polsku, kde dosáhla 3,8 procenta. V Maďarsku ceny stouply o 3,4 procenta a v Česku o 3,3 procenta.

Inflace se také nadále vzdaluje cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se inflace ve střednědobém výhledu držela těsně pod dvěma procenty. ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru.

V září ale ECB na svém zasedání nechala měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny. Mezi analytiky navíc údaje vzbuzují obavy, že pandemie by mohla vyvolat deflační spirálu.

(ČTK)