„Naši nejbližší budoucnost vidíme jako postupnou stabilizaci, ale stabilizaci s riziky, která, pokud se naplní, značně nepříjemně překvapí; při inflaci směrem nahoru, při ekonomickém růstu pak směrem dolů,“ řekl na tiskové konferenci guvernér NBS Peter Kažimír.
Na příští rok NBS zvýšila odhad tempa růstu HDP na 3,2 z dosavadních 2,9 procenta. Inflace by měla podle prognózy centrální banky zpomalit na 6,7 procenta.
Snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) pro gastronomický sektor a sportovní rekreaci firmy podle NBS nepromítly do svých cen.
„Spotřeba domácností, která byla tradičním pilířem ekonomického růstu, při tak vysoké inflaci a při takovém trendu utrácení úspor obyvatelstva bude citelně oslabena. Hlavním tahounem ekonomického růstu nebude domácí spotřeba, ale zahraniční poptávka a vládní spotřeba,“ uvedl Kažimír. Poukázal na problémy Slovenska s čerpáním peněz z evropských fondů, což by podle něj mohlo ohrozit proces přibližování životní úrovně na Slovensku s životní úrovní ve vyspělejších zemí a také modernizaci Slovenska.
Centrální banka předpokládá lepší vývoj na slovenském trhu práce. Míra nezaměstnanosti podle mezinárodní metodiky by se měla z loňských 6,1 procenta postupně snížit a do roku 2025 klesnout na 5,1 procenta.
Kažimír také řekl, že s ohledem na očekávané vysoké deficity v hospodaření státu i v příštích letech bude muset Slovensko šetřit. Zadlužení země výrazněji stouplo za epidemie nemoci covid-19, letos pak stát počítá s výdaji na kompenzace vysokých cen energií.
(ČTK)
