Budapešť a Varšava odmítly schválit bezprecedentní balík v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), neboť nesouhlasí se spojováním přístupu k evropským penězům s podmínkou kvality právního státu v přijímající zemi. K zažehnání rozpočtové krize dnes vyzývali také europoslanci.
Podmínit čerpání peněz z unijní kasy dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a EP ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou úpravu za porušení unijních smluv a nechtějí s ní souhlasit. Německé předsednictví unie v současnosti vyjednává s oběma zeměmi, za jakých podmínek by byly ochotny ustoupit.
„Kdokoli bude mít pochybnosti, má jasnou volbu. Může se obrátit na Soudní dvůr Evropské unie, aby nová pravidla prověřil,“ vzkázala dnes do Budapešti a Varšavy šéfka unijní exekutivy. Žádná země podle ní nemusí mít obavy, že by byla podmínka namířena proti ní. Právě to tvrdí například maďarská vláda, podle níž hrozí, že Brusel na základě úpravy pozastaví výplaty peněz, když Budapešť nebude spolupracovat na některých sporných tématech.
„Bavíme se tu o prohřešcích vůči vládě práva, které ohrožují rozpočet EU, o ničem jiném. Je velmi těžké si představit, že by někdo v Evropě měl něco proti tomuto principu,“ podotkla von der Leyenová s tím, že okolnosti pozastavení výplaty peněz jsou jasně definovány. Patří mezi ně například nefunkční kontroly čerpání z fondů či závažné nedostatky ve vyšetřování a souzení případů podvodů či korupce při nakládání s evropskými penězi.
Stejně jako von der Leyenová naléhali na rychlé odblokování rozpočtu a fondu šéfové hlavních politických skupin v EP.
Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.
(ČTK)
