„Očekáváme, že budeme sazby dál zvyšovat. A odstranění stimulů by nemuselo být dostatečné,“ řekla Lagardeová v projevu na bankovním fóru ve Frankfurtu nad Mohanem. Dodala, že konečný rozsah a rychlost zpřísňování měnové politiky bude záviset na vyhlídkách inflace.
Šéfka ECB rovněž varovala před nadměrnými rozpočtovými výdaji na pomoc spotřebitelům a podnikům čelícím prudkému růstu cen energií. Tato pomoc podle ní musí být pouze dočasná a cílená na ty, kteří se nacházejí v největší nouzi. Jinak by tyto výdaje mohly podpořit poptávku, a tím také inflaci.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu podle údajů statistického úřadu Eurostat zrychlil na 10,6 procenta ze zářijových 9,9 procenta. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od zavedení jednotné evropské měny před více než dvaceti lety. ECB na konci října zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.
ECB nynější kolo zvyšování úroků zahájila v červenci. Předtím základní sazbu řadu let držela na rekordním minimu nula procent ve snaze o podporu ekonomiky eurozóny.
Depozitní sazba ECB v současnosti činí 1,5 procenta. Nachází se tak blízko takzvané neutrální úrovně, kdy hospodářský růst nepodporuje, ale ani nebrzdí. Tato úroveň se podle většiny odhadů pohybuje v pásmu od 1,5 do dvou procent, uvedla agentura Reuters.
Současná prognóza ECB předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta po letošním nárůstu o 3,1 procenta. Aktualizované hospodářské prognózy ECB zveřejní příští měsíc.
Ekonomové z předních světových bank podle agentury Bloomberg předpovídají, že eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc podle nich bude obtížné a pomalé.
(ČTK)
